Do památníku ve věznici, kterou během druhé světové války využívali nacisté k zadržování a likvidaci svých odpůrců, zamířil Fiala ihned po příletu do německé metropole.
Po nástupu nacistů k moci v roce 1933 sloužila věznice Plötzensee převážně k zadržování politických odpůrců. Ti byli v zařízení od roku 1936 také popravováni gilotinou a oběšením. Do konce druhé světové války zde přišlo o život přes 2 800 vězňů více než dvaceti národností. Mezi popravenými bylo 701 československých občanů, z nichž 611 za protinacistický odboj.
Podle českého Ústavu pro studium totalitních režimů byli občané bývalého Československa druhou nejpočetnější skupinou obětí popravených v Plötzensee. To podle historiků dokládá odhodlanost Čechoslováků přispět k porážce nacistů.
Mezi nejznámější české vězně patří komunistický novinář Julius Fučík, kterého nacisté v Plötzensee oběsili v září 1943. Po válce učinil československý komunistický režim z Fučíka legendu a přední postavu své ideologie.
Gilotinou byl popraven Vasil Kaprálek Škrach, který působil jako osobní knihovník prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Pod gilotinou zemřela i novinářka, odbojářka a spoluvydavatelka odbojářského časopisu V boj Irena Bernášková.
Fiala má v Berlíně na programu setkání s německým kancléřem Olafem Scholzem. Hlavními tématy návštěvy budou plyn, válka na Ukrajině a České předsednictví v Radě Evropské unie. „Pojí nás řada kontaktů. Například hospodářských či lidských a máme zájem o rozvíjení spolupráce,“ řekl Fiala.
