Středa 12. června 2024, svátek má Antonie
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Svět

Po útocích přišel atentát a výhrůžky smrtí. Evropu děsí násilí před volbami

Slovenského premiéra Roberta Fica postřelili v obci Handlová před kulturním domem, kde předtím zasedala slovenská vláda. Na místě zasahuje ochranka i policie. (15. května 2024) foto: Reuters

Atentát na slovenského premiéra Roberta Fica vyděsil evropské politiky. Bojí se, že nadcházející volby do Evropského parlamentu budou doprovázet násilnosti. Incident nastal po sérii útoků na německé politiky. Podle pozorovatelů jsou produktem výrazné polarizace společnosti.
  20:50

Někteří vrchní evropští politici uvádí, že dostávají po středečním atentátu na Fica vyhrůžky smrtí. Přišly polskému premiérovi Donaldu Tuskovi či srbskému prezidentovi Aleksandaru Vučičovi.

„Je šokující vidět, že někdo může být obětí svých politických idejí. Tři týdny před volbami je to extrémně alarmující,“ okomentoval útok na slovenského předsedu vlády belgický premiér Alexander De Croo, jehož země nyní předsedá EU.

V uplynulých týdnech zažilo opakované útoky na politiky Německo. Terčem násilníků se stala jak vládní Sociálnědemokratické strana (SPD) a její volební lídr v Sasku Matthias Ecke, tak opoziční Alternativa pro Německo. (AfD). Ještě v den útoku na Eckeko, v té samé části Drážďan, skupina mladíků zbila účastníka kampaně Zelených.

Útoky na německé politiky podle konzervativního premiéra Severního Porýní-Vestfálska Hendrika Wüsta dávají vzpomenout na „nejtemnější kapitolu německých dějin“. I další němečtí představitelé vyjádřili znepokojení, zda se nejlidnatější země EU nevrací do doby nacistické krutovlády.

Podle údajů zveřejněných federální vládou vzrostl počet zaznamenaných trestných činů proti politikům z 2 267 v roce 2019 na 2 790 v roce 2023, uvádí portál Local. V roce 2019 byli nejčastěji terčem všech typů útoků, včetně verbálních, představitelé AfD, zatímco v roce 2023 to byli převážně Zelení. V případě násilných útoků byla AfD nejvíce postižená strana (86), následovaná Zelenými (62).

Velká hrozba

Pozorovatelé se obávají, že dění na Slovensku ukazuje na závažný problém politické polarizace a z ní vzešlé agresivní nesnášenlivosti, jež se stává celoevropským vážným problémem. „Ficova politika může být hrozbou pro demokracii, ale tento druh násilí v evropské politice je mnohem větší hrozbou,“ myslí si politolog Tom Theuns z Leidenské univerzity.

„V období polarizace na evropské úrovni vidíme, že kvalita demokratického diskurzu jde namísto kupředu zpět a politici jsou stále více zobrazováni jako nepřátelé. A to jak ze strany ostatních politiků, tak ze strany široké veřejnosti,“ vysvětluje Theuns. Označením politického oponenta za nepřítele se „legitimizuje násilí v očích těch, kteří by ho případně mohli použít.“

Někteří slovenští politici se proti vyhrocenému politickému klimatu postavili. Prezidentka Zuzana Čaputová, kterou postřelený premiér opakovaně ostře kritizoval, ve společném vyjádření se svým nástupcem, Ficovým spojencem Peterem Pellegrinim, vyzvali ke zklidnění napětí ve společnosti a opuštění bludného kruhu nenávisti.

Jiní ale zaútočili na své oponenty. Neúspěšný kandidát na prezidenta, exministr spravedlnosti a bývalý předseda slovenského Nejvyššího soudu Štefan Harabin vyzval k rozpuštění největší opoziční strany Progresivní Slovensko, kterou spojil s atentátníkem Jurajem C. Strana zdůraznila, že čin útočníka odsuzuje a nemá s ním nic společného. Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok uvedl, že Juraj C. byl osamělý vlk, který nebyl členem žádného politického uskupení.

Volební kampaně jako příležitost

Volební období poskytuje radikálním útočníkům větší příležitosti, upozorňuje profesor politologie na Univerzitě Heinricha Heineho v Düsseldorfu Stefan Marschall. „Volební kampaně jsou vždy vyhroceným obdobím, kdy je pravděpodobnost takových incidentů vyšší, protože politici doslova vycházejí do ulic.“

„Ony se stávají a budou stávat, byť se teď v našem politickém prostoru dlouho neodehrály. Když se ale podíváme do Německa v době migrační krize, tak tam už takové věci byly. Nebo můžeme vzpomenout na šíleného atentátníka v Polsku,“ podotkl v rozhovoru pro iDNES.cz politolog a specialista na extremismus a terorismus Miroslav Mareš s odkazem na zavražděného primátora polského Gdaňsku Paweła Adamowicze.

Pokusy o atentát na předsedy vlády jsou v Evropě nicméně vzácné. Útok na Fica byl nejvážnějším za poslední dvě desetiletí. V roce 2003 došlo k vraždě srbského premiéra Zorana Djindjiče.

Autor: