Ministerský předseda a šéf sociálních demokratů (Směr-SD) Robert Fico tak utrpěl největší porážku ve své více než dvacetileté politické kariéře. Ta by podle slovenského politologa Grigorije Mesežnikova mohla vyústit v oslabení dominantní pozice Směru-SD, který před dvěma lety sám sestavil vládu.
Vyhrála kritika dlouholetých politiků
Referendum o Ficovi a o Směru-SD, jak premiér nazval prezidentské volby, dopadly zcela jasně v jeho neprospěch. Ve druhém kole Fica podpořili jen čtyři z deseti voličů, zatímco občanský kandidát Kiska získal na svou stranu až 59,38 procenta hlasujících a vyhrál s náskokem přes 413.000 hlasů (VÍCE ČTĚTE ZDE).
Slováci se tak přiklonili na stranu multimilionáře Kisky, který ve volební kampani vsadil na kritiku dlouholetých politiků za to, že prý nedokážou plnit sliby. Jeho konkrétní kroky po vstupu do prezidentského úřadu jsou zatím spíše velkou neznámou. Na to v kampani upozorňoval Fico i někteří politologové, podle kterých Kiska před volbami hovořil například o problémech ve zdravotnictví nebo sociálním systému, jejichž řešení nepatří do kompetence hlavy státu. Kiska je zastáncem členství země v EU i finanční pomoci zadluženým státům eurozóny. Na rozdíl od oficiální pozice Bratislavy se budoucí slovenský prezident v předvolební kampani přiklonil k uznání nezávislosti Kosova.
Jaká je Ficova budoucnost?
Výsledky hlasování nastolily otázku politické budoucnosti Fica, který rozdělil slovenskou společnost do dvou táborů podobně jako v minulosti autoritářský premiér z 90. let Vladimír Mečiar. Devětačtyřicetiletý Fico by po prohraných volbách mohl zůstat premiérem jednobarevné vlády Směru-SD, která se ve sněmovně opírá o pohodlnou většinu. Takový scénář, pro případ svého volebního neúspěchu, v uplynulých týdnech zmiňoval předseda vlády nejčastěji.
V sobotu v noci Fico ovšem pouze oznámil, že si nechá pár dnů na analýzu výsledků hlasování. Jeho případný odchod z pozice premiéra by znamenal demisi celé vlády. Nový kabinet, pokud by nedošlo k dohodě parlamentních stran na vypsání předčasných voleb, by opět sestavovali sociální demokraté.
Změny ve vládě?
Čtenáři serveru Lidovky.cz jako experti slovenských voleb: správně tipovali výsledek |
Politolog Ján Baránek připomněl, že zatím nelze odhadnout, ke které ze zmiňovaných možností se Fico a jeho strana nakonec přikloní. Místopředseda Směru-SD a šéf Ficovy prezidentské kampaně Marek Maďarič ovšem řekl, že samotný výsledek prezidentských voleb by neměl být důvodem na změny ve vládě. Pokud Fico zůstane v čele vlády, bude mít před sebou druhou polovinu funkčního období. Parlamentní volby jsou naplánovány na rok 2016.
"Strana Směr má stále perspektivu do budoucna, ale pravděpodobně už nebude tak dominantní. Úřadujícího premiéra porazil člověk, kterého před rokem a půl nikdo neznal. To se může odrazit na pozici Směru," upozornil politolog Mesežnikov. V parlamentních volbách konaných v roce 2012 Směr-SD získal 44,4 procenta hlasů, když stranu podpořilo 1,1 milionu voličů. Voleb se tehdy zúčastnilo přes 59 procent Slováků, zatímco v sobotu přišla do volebních místností jen polovina oprávněných voličů. Ficovi přitom odevzdali necelých 900.000 hlasů.
Výsledky prezidentských voleb znamenají pro Fica a jeho stranu během necelého půlroku druhou volební prohru. První "lekci" od voličů dostal Směr-SD loni na podzim v krajských volbách, kdy místopředsedu strany a úřadujícího předsedu Banskobystrického kraje Vladimíra Maňku v rozhodujícím kole přímé volby předsedy kraje (hejtmana) překvapivě porazil vůdce extremistů Marian Kotleba (VÍCE ČTĚTE ZDE).
Obě zmiňované porážky připravili Směru-SD kandidáti bez předchozích zkušeností ve vysoké politice. Podle Baránka Slováci utíkají k nepolitikům z důvodu, že jsou ze současných politiků znechuceni.
Roztříštěná opozice ani dva roky po předčasných parlamentních volbách dosud nedokázala vytvořit alternativu vůči vládní straně. To by se ale mohlo změnit právě po prezidentských volbách, nikoli ovšem pouze z důvodu Kiskova úspěchu. Založení nového politického subjektu v uplynulých dnech ohlásil neúspěšný prezidentský kandidát a nezávislý poslanec Radoslav Procházka, který v prvním kole voleb překvapivě skončil na třetím místě se ziskem 21 procent hlasů. Politolog Rastislav Tóth poznamenal, že ústavní právník Procházka má šanci oslovit hlavně pravicově orientované voliče.
