Finsko a Švédsko podaly přihlášku do NATO společně loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Vstup severských států musí schválit všechny členské země aliance, zatím tak neučinilo Turecko a Maďarsko.
Podle finské premiérky Sanny Marinové je v zájmu všech, aby Švédsko a Finsko do NATO vstoupily společně. Že cílem je dokončit proces společně, potvrdil ve čtvrtek i šéf švédské vlády Ulf Kristensson.
„Nemám ráda tuto atmosféru, postoj, kdy je Švédsko prezentováno jako jakési zlobivé dítě ve třídě. Nemyslím si, že tomu tak je,“ řekla Marinová na společné tiskové konferenci s Kristerssonem. Podle ní Stockholm splnil všechny podmínky vstupu. „Švédsko také zaškrtlo všechna okénka, která jsou potřebná pro členství v NATO,“ řekla premiérka.
Kristersson ujistil, že jeho země nadále naplňuje trojstranné memorandum o umožnění procesu vstupu do NATO, uzavřené mezi Finskem, Švédskem a Tureckem. „Vydali jsme se na tuto cestu společně a jdeme po této cestě ke členství společně,“ řekl Kristersson.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ovšem v posledních dnech opakovaně naznačil, že Ankara by mohla dát souhlas se začleněním Finska do NATO zvlášť, bez ohledu na Švédsko, s nímž má Turecko stále napjatější vztahy mimo jiné kvůli údajnému poskytování švédského útočiště kurdským radikálům.
Rozhořčení Turecka vyvolalo také lednové protestní zapálení koránu ve Stockholmu, proti němuž švédské úřady s poukazem na svobodu projevu nezasáhly.
V průzkumu publikovaném deníkem Ilta-Sanomat 53 procent respondentů odpovědělo záporně na otázku, zda by Finsko mělo čekat na Švédsko i v případě, že by ratifikace začlenění Švédska trvala déle, například kvůli odporu Turecka. Pouze 28 procent dotázaných podpořilo společný vstup.
Ankara vyčítá Švédsku nedostatečný boj proti teroristickým organizacím. Za teroristickou organizaci Ankara považuje Stranu kurdských pracujících, milice YPG a jejich sympatizanty či příznivce duchovního Fethullaha Gülena.
Švédsko zpřísňuje protiteroristické zákony
Švédsko nicméně ve čtvrtek oznámilo, že protiteroristické zákony plánuje zpřísnit. Nová právní norma, která by podle vlády mohla začít platit v červnu, má dát úřadům větší pravomoci při zadržování a stíhání osob, které podporují teroristické organizace, například prostřednictvím financování.
„Dosud bylo složité stíhat lidi, pokud jejich činy nemohly být spojeny s konkrétním teroristickým činem,“ uvedl švédský ministr spravedlnosti Gunnar Strömmer. „Nový zákon pokryje všechny formy zapojení,“ dodal.
Podle Strömmera potřebu přísnějších zákonů ukázal útok v centru Stockholmu v roce 2017, při němž vjel řidič do chodců a zabil pět lidí.
Úroveň hrozby se dále zvýšila po zmíněním incidentu, při němž dánsko-švédský ultrapravicový aktivista Rasmus Paludan spálil ve Stockholmu korán. Někteří muslimští radikálové pak Švédsko označili za legitimní cíl.
Po protestech ve Stockholmu, včetně toho Paludanova, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že Švédsko by nemělo počítat s tureckou podporou svého vstupu do Aliance, pokud nezaručí respekt k islámu. Turečtí představitelé v poslední době dávají najevo, že by Ankara mohla finskou žádost schválit dříve, nezávisle na té švédské.
Strömmer uvedl, že nový zákon neovlivní právo lidí demonstrovat. Švédský premiér Ulf Kristersson již dříve označil spálení koránu za hluboce neuctivý čin, zdůraznil ale, že svoboda projevu je ve Švédsku chráněná ústavou a je zásadní součástí demokracie.
