Francouzská vláda Élisabeth Borneové ve čtvrtek použila článek 49.3 ústavy, díky čemuž reformu přijala bez hlasování parlamentu. Schválení zákona nyní mohou poslanci zvrátit jen vyslovením nedůvěry vládě.
Pod návrhem centristického klubu Liot jsou podepsaní i poslanci z levicového bloku NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie). Vyjádřit nedůvěru vládě chtějí také poslanci z krajně pravicového Národního sdružení (RN), kteří podají vlastní návrh.
Špičky této strany ve čtvrtek uvedly, že jejich poslanci podpoří i podobná usnesení předložená jinými politickými skupinami. Návrh nepodepsal žádný poslanec z řad pravicových Republikánů (LR), na kterých závisí úspěch hlasování. „Doufám, že mnozí z nich pro něj budou hlasovat,“ uvedl nicméně šéf centristického klubu Bertrand Pancher. Aby byla nedůvěra kabinetu vyslovena, musí pro to totiž hlasovat většina všech poslanců.
Podle propočtu deníku Le Monde opozice potřebuje, aby pro návrh byla alespoň polovina z 61 poslanců LR. Předseda této pravicové strany Éric Ciotti ve čtvrtek prohlásil, že jeho poslanci žádnou žádost o odvolání vlády nepodpoří. Později však několik členů pravicového klubu ohlásilo, že pro vyslovení nedůvěry vládě hlasovat budou.
Skutečnost, že vláda, která si nebyla jistá, že důchodový zákon podpoří dostatečný počet poslanců, využila článek ústavy o nouzovém přijetí normy, vyvolal hlasitou kritiku z řad opozice i protesty v ulicích. Během spontánních demonstrací, kterých se zúčastnilo několik tisíc lidí, hořela v Paříži a dalších francouzských městech auta.
Zatímco osm dní celostátních protestů od poloviny ledna a mnoho dalších místních protestních akcí bylo dosud převážně pokojných, noční nepokoje připomínaly protesty takzvaných žlutých vest. Ty vypukly koncem roku 2018 kvůli vysokým cenám pohonných hmot a donutily Macrona k částečnému obratu v otázce uhlíkové daně.
Odbory v pátek vyzvaly zaměstnance k zesílení stávek a k dalším demonstracím o víkendu a ve čtvrtek 23. března. Krátce také zablokovaly pařížský silniční okruh. V metropoli už však na příkaz ministra vnitra Géralda Darmanina začalo odklízení odpadků, které se v některých čtvrtích hromadily kvůli stávce popelářů. Darmanin uvedl, že policie zatkla asi 310 lidí, a slíbil, že proti potížistům zakročí.
„Opozice je legitimní, protesty jsou legitimní, ale vyvolávání chaosu nikoli,“ řekl rozhlasové stanici RTL. „Stalo se něco zásadního, a to, že se okamžitě odehrála spontánní mobilizace po celé zemi,“ okomentoval protesty lídr levice Jean-Luc Mélenchon.
Více než osm z deseti lidí není spokojeno s rozhodnutím vlády vynechat hlasování o důchodové reformě v parlamentu. Až 65 procent dotázaných si přeje pokračování stávek a protestů, ukázal průzkum společnosti Toluna Harris Interactive pro rozhlasovou stanici RTL.
Revize důchodového systému zvyšuje věk odchodu do penze ve Francii o dva roky na 64 let, což je podle vlády nezbytné, aby systém nezkrachoval. Díky reformě však budou moci dříve odejít do důchodu lidé, kteří začali pracovat velmi mladí nebo vykonávali vysoce náročné povolání, například v hlučném prostředí či v noci.
Nově se také bude započítávat mateřská či otcovská dovolená. Mimo jiné se také zvýší minimální starobní důchod na téměř 1 200 eur (28 750 korun).
Ministr práce Olivier Dussopt televizi BFM TV řekl, že zákon nakonec bude přijat, a bagatelizoval riziko, že by to mohlo podnítit další hněv. „Nepopírám obtíže, kterým čelíme, ale ve chvíli, kdy se věci hýbou, musíme držet kurz,“ dodal.
