Spálená auta, útoky na policejní stanice, vyrabované obchody, roztavený asfalt a ohněm zčernalé fasády. Smrt sedmnáctiletého mladíka, kterého zastřelil policista na předměstí Nanterre západně od centra Paříže, vyvolala dny trvající násilí. V ulicích po celé zemi je čtyřicet tisíc policistů, ministr vnitra Gérald Darmanin požádal prefekty v celé zemi, aby od dnešních 21 hodin zastavili veřejnou autobusovou a tramvajovou dopravu.
Všichni se obávají opakování událostí z roku 2005, kdy smrt dvou mladíků, ukrývajících se před policií v elektrické rozvodně v Clichy-sous-Bois na předměstí Paříže, vyvolala týdny rozsáhlých nepokojů. Shořelo při nich přes devět tisíc aut, zapáleny byly desítky veřejných budov a obchodů a tehdejší vládě za prezidenta Nicolase Sarkozyho nezbylo, než v zemi vyhlásit výjimečný stav.
Pro současného prezidenta Emmanuela Macrona načasování tragické smrti mladíka, označovaného jako Nahel M., nemohlo být horší. Země se teprve vzpamatovává z protestů proti důchodové reformě, jež blokovaly chod země předchozí měsíce. Francouzi si stěžují na vysokou inflaci, v parlamentu Macron nemá jasnou většinu a opozice nevynechá jedinou příležitost prezidenta a vládu premiérky Élisabeth Borneové napadnout.
Nouzový stav jako za Sarkozyho?
Macron dobře ví, jak rychle mohou protesty ve Francii eskalovat, sám za svého prvního období zažil násilné protesty sociálního hnutí žlutých vest. Na čtvrteční ráno svolal mimořádné zasedání vlády, jež následně rozhodla o zrušení všech „neprioritních“ cest ministrů.
Na rozdíl od Sarkozyho, který v roce 2005 prohlašoval, že problémová předměstí je nutné „vyčistit“, volí nyní Macron smířlivý tón. Ani to mu ale nemusí zaručit úspěch.
„Obávám se, že si projdeme tím, čemu jsem čelil před 18 lety. Rozjíždí se to velmi rychle. A já doufám, že nebudeme čelit stejné situaci a všichni se vzpamatují,“ řekl k současnému dění Francois Molins, bývalý prokurátor severní Paříže, kde nepokoje v roce 2005 začaly.
Ve čtvrtek Macron znovu poté, co bylo přes noc zatčeno 180 lidí, vyzval ke klidu. Jeho slova ale jen rozdmýchala již tak napjatou situaci. Smrt teenagera označil za „nevysvětlitelnou“ a „neomluvitelnou“, což vyvolalo rozzlobenou reakci pravicových politiků a policejních odborů. „Je nepředstavitelné, aby prezident republiky, stejně jako někteří politici, umělci a další, pohrdal dělbou moci a nezávislostí soudnictví tím, že odsuzuje naše kolegy ještě předtím, než soud vynese svůj verdikt,“ kritizovaly Macrona největší policejní odbory.
Předseda středopravých Republikánů Eric Ciotti označil levici a její protipolicejní rétoriku za „ostudnou“ a „skandální“. Události v Nanterre podle něj nejsou vinou policie, ale po sobě jdoucích vlád, jejichž slabost a strach předaly velké části země napospas násilí.
Republikáni: Není to vina policie
Objevilo se také rozhořčení nad množstvím nejrůznějších celebrit vyjadřujících se k zabitému mladíkovi, který se do evidence policie dostal již patnáctkrát.
Nejvýrazněji se projevil kapitán francouzského fotbalového týmu Kylian Mbappé, který napsal na Twitter i s chybným jménem zemřelého: „V myšlenkách jsem s rodinou a přáteli Naëla, tohoto malého anděla, který odešel příliš brzy.“ Jeho kritici poukazovali na to, proč stejnou lítost neprojevil například loni na podzim, kdy v zemi nelegálně pobývající Alžířan znásilnil a zabil dvanáctiletou pařížskou dívku Lolu.
Nahelova smrt odhalila hluboké rozdělení Francie, kde na jedné straně stojí obyvatelé vnitřních měst a na druhé „ztracená území republiky“, jak i vláda označuje francouzská předměstí. A ačkoli zřejmě nikdo neschvaluje mladíkovu smrt, je zřejmé, jakému tlaku policisté běžně čelí. Dlouhodobě jsou terčem útoků islamistů, anarchistů a nejrůznějších ekologických a dalších protestních hnutí. Mnozí z nich byli zabiti nebo těžce zraněni při výkonu služby a rekordní počet policistů kvůli stresu z práce spáchal sebevraždu. Loni jich bylo 46.
V roce 2021 se přes tisíc vysloužilých vojáků včetně dvaceti generálů podepsalo pod otevřený dopis, v němž Macrona varovali, že musí na předměstích nastolit pořádek: „Není čas váhat. V opačném případě narůstající chaos skončí občanskou válkou a za mrtvé, kteří se budou počítat na tisíce, ponesete odpovědnost vy.“
Stovky aut a tisíce budov v plamenech
Macron ve čtvrtek odjel na summit Evropské rady do Bruselu, setkání s prezidenty a premiéry unijních států ale kvůli krizovému jednání francouzské vlády, kterému předsedá, musel předčasně opustit. Nezúčastnil se tak důležitých jednání ohledně evropské migrační politiky nebo vztahů s Čínou.
Premiérka Élisabeth Borneová zvažuje při odpovědi státu na pokračující protesty, které již mají bilanci 875 zatčených, „všechny možnosti“. Pokud jde o nouzový stav, Macron se ho zatím vyhlásit zdráhá.
Mezitím Marseille coby druhé největší francouzské město rozhodlo o zákazu veřejných protestů a hromadná doprava zde přestane jezdit po sedmé večer. Zákazy vycházení a další omezení práv obyvatel vyhlásila až do začátku příštího týdne i další francouzská města včetně pařížských předměstí.
Hromadná doprava v pátek nepojede ani v dalších částech Francie. Kromě Marseille nebude fungovat od osmi hodin večer také v Lyonu a jeho aglomeraci, kde protestující zapálili autobus a poničili čtyři tramvaje, žádný autobus ani tramvaj nevyjede od devíti hodin v celém regionu Ile-de-France a podle Le Figaro ani v Bordeaux.
Po nočním pádu ze střechy supermarketu ve francouzském Petit-Quevilly v pátek odpoledne zahynul mladý muž. Web stanice RTL uvedl, že 19letý mladík spadl ze střechy obchodu, na který zaútočili výtržníci, poté byl ve stavu mozkové smrti převezen do univerzitní nemocnice v Rouenu a později prohlášen za mrtvého.
Úřadům ve Francii se navzdory restriktivním opatřením a desítkám tisíc policistů rozmístěných napříč celou zemí nepodařilo demonstracím a násilnostem, které pokračovaly už třetí noc, zabránit. Protestující v zemi doposud poničili 492 budov, na silnicích hořelo 3 880 ohňů a shořely dva tisíce vozidel.
