Francouzská vláda včera vyslyšela volání po větším zapojení do mezinárodní vojenské mise, která má dohlížet nad křehkým klidem zbraní v Libanonu. Francouzský prezident Jacques Chirac ve svém večerním televizním poselství oznámil, že Paříž vyšle na Blízký východ dalších 1600 vojáků. Její celková účast v rozšířené libanonské misi UNIFIL tak dosáhne počtu dva tisíce.
S Francií se od začátku počítalo jako s vůdčí silou posílených jednotek OSN. Následně ale začala Paříž couvat s tím, že kvůli nejasnému mandátu „modrých přileb“ omezí svůj příspěvek jen na pár set. Nyní prý ale Francie dostala podle Chiraka od světové organizace záruky, že vojáci budou moci jak použít sílu na svoji obranu, tak při ochraně civilistů. „Pokud si to bude OSN přát, tak Francie je připravena těmto jednotkám velet,“ dodal Chirac.
S francouzským velením početně posílených jednotek UNIFIL se původně počítalo, po váhání Paříže se ale o slovo přihlásili Italové. Italský premiér Romano Prodi dokonce prohlásil, že získal i podporu od USA. O konkrétním evropském příspěvku pro libanonské síly a dalších podrobnostech by se měli dnes dohodnout ministři zahraničí členských zemí EU na schůzce v Bruselu.
Až do včerejšího francouzského oznámení slibovala největší příspěvek právě Itálie - dva až tři tisíce mužů. Třetí velkou zemí, s jejímž příspěvkem se najisto počítá, je Španělsko. To sice dosud konkrétní čísla nezveřejnilo, vládní zdroje ale už v polovině srpna mluvily o 700 vojáků.
Z dalších zemí EU by do jednotek měli vyslat vojáky také Portugalci, Belgičané a Finové. Němci vyloučili z historických důvodů vyslání pozemních sil, nabídnou nicméně námořnictvo. Špatné zkušenosti s masakrem ve Srebrenici pak od účasti v mírové misi odradily Nizozemce. Britové zase odmítli přispět kvůli vytížení v Iráku a Afghánistánu. Vojenské vybavení navíc nabídli Řekové a Dánové.
Ze zemí střední Evropy zvažuje vyslání několika stovek vojáků pouze Polsko. Slováci chtějí poskytnout vojenské chirurgy a materiální pomoc. O české roli není kvůli průtahům se vznikem nové vlády rozhodnuto.
S Francií se od začátku počítalo jako s vůdčí silou posílených jednotek OSN. Následně ale začala Paříž couvat s tím, že kvůli nejasnému mandátu „modrých přileb“ omezí svůj příspěvek jen na pár set. Nyní prý ale Francie dostala podle Chiraka od světové organizace záruky, že vojáci budou moci jak použít sílu na svoji obranu, tak při ochraně civilistů. „Pokud si to bude OSN přát, tak Francie je připravena těmto jednotkám velet,“ dodal Chirac.
S francouzským velením početně posílených jednotek UNIFIL se původně počítalo, po váhání Paříže se ale o slovo přihlásili Italové. Italský premiér Romano Prodi dokonce prohlásil, že získal i podporu od USA. O konkrétním evropském příspěvku pro libanonské síly a dalších podrobnostech by se měli dnes dohodnout ministři zahraničí členských zemí EU na schůzce v Bruselu.
Až do včerejšího francouzského oznámení slibovala největší příspěvek právě Itálie - dva až tři tisíce mužů. Třetí velkou zemí, s jejímž příspěvkem se najisto počítá, je Španělsko. To sice dosud konkrétní čísla nezveřejnilo, vládní zdroje ale už v polovině srpna mluvily o 700 vojáků.
Z dalších zemí EU by do jednotek měli vyslat vojáky také Portugalci, Belgičané a Finové. Němci vyloučili z historických důvodů vyslání pozemních sil, nabídnou nicméně námořnictvo. Špatné zkušenosti s masakrem ve Srebrenici pak od účasti v mírové misi odradily Nizozemce. Britové zase odmítli přispět kvůli vytížení v Iráku a Afghánistánu. Vojenské vybavení navíc nabídli Řekové a Dánové.
Ze zemí střední Evropy zvažuje vyslání několika stovek vojáků pouze Polsko. Slováci chtějí poskytnout vojenské chirurgy a materiální pomoc. O české roli není kvůli průtahům se vznikem nové vlády rozhodnuto.
