Potvrdil také údaj, už delší dobu zmiňovaný diplomaty, že z těchto posílených jednotek bude přibližně 5000 vojáků tvořit nově vznikající „hrotové uskupení“ sil s velmi rychlou reakční dobou (Very High Readiness Joint Task Force - VJTF). V případě ohrožení členské země by první části VJTF měly dokázat na jejím území zasáhnout v řádu několika málo dní, nejčastěji se hovoří už o 48 hodinách.
Aby to bylo možné, měli by ve čtvrtek ministři potvrdit také zřízení šesti styčných skupin v Pobaltských zemích, Polsku, Rumunsku a Bulharsku. Tyto skupiny, čítající několik desítek vojáků z hostitelské země i dalších spojeneckých států včetně USA, mají například organizovat cvičení, ale především v případě potřeby napomáhat hladkému přijetí bojovníků sil rychlé reakce.
Reakce na nebezpečí
Podle diplomatických informací mají v budoucnu o umístění podobné skupiny na svém území zájem také Maďarsko či Slovensko. Další diskuse se podle Stoltenberga bude týkat také posílení role mezinárodního velitelství v polském Štětíně a možnosti vytvořit paralelní strukturu na jižním křídle aliance.
Změny jsou součástí alianční reakce na změněné bezpečnostní prostředí na východě Evropy po ruské anexi Krymu, za ukrajinské krize i kvůli tomu, co zástupci NATO označují za „asertivní chování Ruska“. V obecné rovině byl postup dohodnut lídry zemí aliance na jejich summitu loni v září ve Walesu.
Stoltenberg ve čtvrtek zdůraznil, že všechny kroky spojenců jsou obranné a plně v souladu s mezinárodními závazky NATO. „Je to reakce na agresivní akce Ruska, které porušilo mezinárodní právo,“ podotkl. Kromě výzvy na východě aliance podle něj reaguje i na situaci na jižním křídle, tedy na Blízkém východě.
