Podle gruzínské agentury Interpressnews dali vůdci protestu vládě ultimátum, aby normu stáhla a propustila zatčené z úterní demonstrace. Policie použila vodní děla. Podle kritiků návrh zákona v případě přijetí posune Gruzii k autoritářskému režimu po vzoru Ruska.
Provoz na Rustaveliho třídě, kde se parlament nachází, již od odpoledne blokují demonstranti s vlajkami Gruzie a Evropské unie. Někteří protestující provolávali heslo: „Ne ruskému zákonu!“ Dav později obklopil budovu zákonodárného sboru.
„Dáváme přesně hodinu na to, aby nositelé ruských zájmů učinili prohlášení, že stáhnou zákon z parlamentu a propustí lidi, kteří byli včera (v úterý) zatčeni. Jinak oznámíme další kroky,“ řekl opoziční předák Giorgi Vašadze podle agentury Interpressnews. Ta rovněž uvedla, že demonstranti buší na mříž u vchodu do budovy zákonodárného sboru. Policie stejně jako v úterý použila vodní děla.
Kontroverzní zákon v úterý vládní většina v parlamentu schválila v prvním čtení. Už v úterý se před parlamentem sešly tisíce přívrženců opozice, jejichž protest skončil až po deseti hodinách dnes časně ráno. Policie zadržela 66 demonstrantů, kterým hrozí postih za výtržnosti a neuposlechnutí pokynů policie, uvedlo ministerstvo vnitra.
Podle ministerstva během potyček byla zraněna padesátka strážců zákona. Těžkooděnci proti demonstrantům opakovaně použili slzný plyn, ohlušující granáty a vodní dělo, demonstranti po policistech házeli dělbuchy, petardy a také zápalné lahve.
Navrhovaná norma by vyžadovala, aby se organizace, které získávají více než 20 procent svých finančních prostředků ze zahraničí, registrovaly jako „zahraniční agenti“ a podrobily se kontrole ministerstva spravedlnosti. Jinak by jim hrozily vysoké pokuty.
Kritici pokládají zákon o zahraničních agentech za posun zakavkazské republiky k autoritářskému režimu po vzoru Ruska, kde obdobný zákon platí od roku 2012. Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová jej slíbila vetovat, protože podle ní ohrožuje naděje země na vstup do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Ale vládní většina by její veto mohla přehlasovat.
Americké velvyslanectví označilo přijetí zákona v prvním čtení za „černý den pro gruzínskou demokracii“. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella není zákon slučitelný s hodnotami Evropské unie. Ke kritice normy se dnes přidaly také některé státy EU a Ukrajina.
Zurabišviliová už v úterý podpořila demonstranty v prohlášení z newyorského sídla OSN. Prezidentka přitom původně vzešla z vládnoucí strany Gruzínský sen. „Jsem spolu s vámi, protože dnes ztělesňujete svobodnou Gruzii,“ prohlásila.
Kritici tvrdí, že Gruzínský sen má příliš blízko k Rusku a v posledních letech se země vydala směrem k autoritářství. Gruzínská společnost je po letech konfliktů s Ruskem ohledně Moskvou podporovaných separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie naladěna silně proti Moskvě, připomněla agentura Reuters.
