Abdullah Gül se o prezidentský post ucházel už letos na jaře. Jeho kandidatura vyvolala odpor armády a sekulárních vrstev. Opoziční strany tehdy volbu bojkotovaly a ústavní soud ji později prohlásil za neplatnou. Politická krize vedla v červenci k předčasným volbám, v nichž Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) získala 47 procent hlasů a 341 poslanců.
V prvních dvou kolech prezidentské volby Gül opět neuspěl. Bez podpory opozičních stran totiž nemohl získal potřebnou dvoutřetinovou většinu v 550 členném parlamentu. Při dnešní volbě mu stačila prostá většina 276 zákonodárců. Proto jeho zvolení není velkým překvapením.
Dva kandidáti opozice, Sabahattin Cakmakoglu ze Strany národní akce (MHP) a Hüseyin Tayfun Içli z Demokratické levicové strany (DSP) získali při hlasování podporu 70, respektive 13 poslanců.
Turecký prezident se volí na sedm let. Přestože jde o spíše reprezentativní funkci, může hlava státu jmenovat nejvyšší představitele klíčových institucí a dohlížet na zákony schválené parlamentem.
Opozice se obává, že Gül funkci zneužije k posílení vlivu islámských kruhů v zemi. V Turecku je uzákoněno oddělení státu a víry. Na republikánskou tradici v pozadí dohlíží mocná turecká armáda, která již několikrát dala najevo, že v případě ohrožení laického zřízení zasáhne. AKP tvrdí, že svou islamistickou minulost opustila a je moderní, demokratickou, konzervativní stranou.
