Původně měl být soud s významnými prominenty, mezi nimiž je i bývalý srbský prezident Milan Milutinović, jedním z mnoha, které u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii probíhají. Za „hlavního architekta“ násilí, které jihosrbskou provincii zachvátilo během války v letech 1998 až 1999, byl totiž považován Slobodan Milošević. Jenže ten letos v březnu v haagské cele zemřel na infarkt, aniž by si vyslechl rozsudek. Právě proto se nyní veškeré naděje postižených kosovských Albánců a jejich příbuzných upínají ke včera zahájenému procesu s Miloševičovými spolupracovníky. I prokurátor Thomas Hannis přikládá procesu velký význam. „Chceme objasnit, k čemu v Kosovu došlo a proč,“ citovala ho BBC.
„Nemám co skrývat. Nemám se za co stydět. Nemám se čeho bát,“ uvedl před soudem Dragoljub Ojdanić, bývalý náčelník generálního štábu jugoslávské armády. „Jsem nevinen,“ dodal. Srbští politici čelí obvinění z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Podle obžaloby nezabránili násilí a jsou odpovědní za deportace nejméně 800 tisíc kosovských Albánců, jejich vraždění a znásilňování místních žen srbskými vojáky.
Jak uvedl Thomas Hannis, cílem „zločinného spolčení“ těchto politiků bylo modifikovat etnickou rovnováhu Kosova v zájmu zachování srbské kontroly. Srbská operace byla „systematickým útokem“ na místní populaci a vytvořila v oblasti „atmosféru teroru“.
V první polovině roku 1999 celý svět obletěly záběry desetitisíců kosovských Albánců donucených opustit pěšky či na valnících tažených traktory provincii. Podle obžalovacího spisu srbští vojáci také systematicky ostřelovali města a vesnice a vypalovali domy. „Neexistoval žádný plán na vyhnání Albánců, nikdy jsem o něm neslyšel,“ citovala agentura AFP Ojdaniče. Přitom právě před zmíněnou šesticí měl Milošević naznačit svou vizi, jak nejlépe vyřešit otázku Kosova, a to vyhlazením Albánců.
Mezi obviněnými jsou kromě Milutinoviče a Ojdaniče i bývalý místopředseda srbské vlády Nikola Šainović, generálové Nebojša Pavković a Vladimir Lazarević a někdejší šéf srbské policie Sreten Lukić. Všichni se tribunálu sami vzdali. Na podzim loňského roku byli na kauci propuštěni, znovu ve vazbě se ocitli právě před týdnem.
I když Haag naznačil, že se pokusí urychlit procesy u něj probíhající (právě zdlouhavost soudního řízení mu byla nejvíce vytýkána zejména v souvislosti s Miloševičovým případem), včera zahájený soud se nejspíš opět povleče. Jak uvedlo bělehradské rádio B92, nejméně rok budou trvat výslechy všech svědků. Další rok bude zase své mandanty bránit obhajoba.
„Nemám co skrývat. Nemám se za co stydět. Nemám se čeho bát,“ uvedl před soudem Dragoljub Ojdanić, bývalý náčelník generálního štábu jugoslávské armády. „Jsem nevinen,“ dodal. Srbští politici čelí obvinění z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Podle obžaloby nezabránili násilí a jsou odpovědní za deportace nejméně 800 tisíc kosovských Albánců, jejich vraždění a znásilňování místních žen srbskými vojáky.
Jak uvedl Thomas Hannis, cílem „zločinného spolčení“ těchto politiků bylo modifikovat etnickou rovnováhu Kosova v zájmu zachování srbské kontroly. Srbská operace byla „systematickým útokem“ na místní populaci a vytvořila v oblasti „atmosféru teroru“.
V první polovině roku 1999 celý svět obletěly záběry desetitisíců kosovských Albánců donucených opustit pěšky či na valnících tažených traktory provincii. Podle obžalovacího spisu srbští vojáci také systematicky ostřelovali města a vesnice a vypalovali domy. „Neexistoval žádný plán na vyhnání Albánců, nikdy jsem o něm neslyšel,“ citovala agentura AFP Ojdaniče. Přitom právě před zmíněnou šesticí měl Milošević naznačit svou vizi, jak nejlépe vyřešit otázku Kosova, a to vyhlazením Albánců.
Mezi obviněnými jsou kromě Milutinoviče a Ojdaniče i bývalý místopředseda srbské vlády Nikola Šainović, generálové Nebojša Pavković a Vladimir Lazarević a někdejší šéf srbské policie Sreten Lukić. Všichni se tribunálu sami vzdali. Na podzim loňského roku byli na kauci propuštěni, znovu ve vazbě se ocitli právě před týdnem.
I když Haag naznačil, že se pokusí urychlit procesy u něj probíhající (právě zdlouhavost soudního řízení mu byla nejvíce vytýkána zejména v souvislosti s Miloševičovým případem), včera zahájený soud se nejspíš opět povleče. Jak uvedlo bělehradské rádio B92, nejméně rok budou trvat výslechy všech svědků. Další rok bude zase své mandanty bránit obhajoba.
