27. listopadu 2018 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Hanebný experiment, který nelze obhájit, reagují vědci na čínskou změnu DNA u dětí

Čínksý vědec Che Ťien-kchuej. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Čínksý vědec Che Ťien-kchuej. | foto: YOUTUBE

HONGKONG/PRAHA Čínský vědec Che Ťien-kchuej tvrdí, že geneticky upravil několik lidských embryí. Ačkoliv tvrzení zatím nelze nezávisle ověřit, řada genetiků s již vyjádřila k experimentu kriticky. Podle nich jde o neetický a nemorální krok.

„Je to hanebný experiment na lidech, který není morálně ani eticky obhajitelný,“ uvedl pro agenturu AP expert na editaci genů a editor vědeckého časopisu Kiran Musunuru z Pennsylvánské univerzity. Reagoval tak na zprávu, že čínský vědec Che Ťien-kchuej geneticky upravil několik lidských embryí, z nichž se narodila dvojčata.

Informovala o tom agentura AP s tím, že tvrzení zatím nelze nezávisle ověřit. Pokud by se ale tvrzení potvrdilo, šlo by nejen o první geneticky upravené děti, ale hlavně o naprosto radikální změnu v oblastech vědy a etiky. Právě proto řada vědců reaguje na zprávu velmi negativně.

„Je to příliš předčasné (provádět takové testy),“ sdělil médiím i Eric Topol, který vede Scrippsův výzkumný institut v Kalifornii. „Zabýváme se operační strukturou samotného člověka. To je obrovská věc.“

Holčičky LuLu a Nana se podle vědce narodily před několika týdny, uvedl britský deník Daily Mail. Che Ťien-kchuej, který studoval v USA a nyní působí na univerzitě ve městě Šen-čen, o svém projektu informoval před mezinárodní konferencí, která začíná v Hongkongu v úterý. Tvrdí, že měl k experimentu povolení od čínských úřadů i souhlas zúčastněných partnerských párů. Ty se oficiálně účastnily programu nazvaného „vývoj vakcíny proti AIDS“.

Cíl? Snížit riziko nákazy HIV

Čínský vědec, který na projektu spolupracoval s americkým vědcem Michaelem Deemem, uvedl, že v rámci léčby neplodnosti provedl umělé oplodnění sedmi párům a z jednoho vzniklo těhotenství. Cílem genetické editace embryí podle něj bylo umožnit HIV pozitivním otcům zplodit děti, u nichž by bylo nižší riziko nákazy tímto virem, který způsobuje nevyléčitelný syndrom získaného selhání imunity (AIDS).

Vědec z Šen-čenu využil takzvanou techniku CRISPR/Cas9, která dovoluje výměnu defektního genu. Zaměřil se přitom na receptor CCR5, který umožňuje vstup viru HIV do buňky. V posledních letech vědci totiž zjistili, že mutace CCR5 vede k rezistenci vůči viru HIV či k lepší prognóze po nákaze.

Už v roce 2015 informoval vědecký časopis Nature o práci čínských vědců, kteří jako první na světě provedli úpravu genomu lidských embryí. Použili ale přitom „neživotaschopná“ embrya.

Ačkoliv značná část věděckého světa má k celé záležitosti velice negativní postoj, genetik George Church z Harvardovy univerzity se vyjádřil opačně. Podle něj je pokus o úpravu DNA „obhajitelný“, jelikož vir HIV je podle něj „hlavní a rostoucí hrozba veřejného zdravotnictví“.

Vědci prý testovali úpravu genů po několik let na myších, opicích i lidských embryích a dokonce prý zažádali o patentování svých metod. Podle vědců, se kterými hovořila agentura AP, je však práce nedostačující, aby mohli posoudit, zda změna DNA proběhla úspěšně a zda nezpůsobila nějaké poškození na dětech. Zároveň poukázali na fakt, že přinejmenším jedno z dvojčat má pouze změněnou DNA jen u některých buněk.

Pouze ohrozili děti

„Je to jakoby neproběhla téměř žádná editace, pokud byly změněny jen některé buňky, protože infekce HIV se může i tak projevit,“ uvedl Church. Jeho vědecký kolega Musunuru však vidí situaci dramatičtěji. „U toho dítěte nebylo téměř nic, co bychom mohli věděcky získat v oblasti ochrany proti HIV. Pouze jej vystavili neznámým bezpečnostním rizikům,“ řekl Musunuru s tím, že i kdyby celá editace proběhla úspěšně, lidem bez normálních CCR5 genů hrozí mnohem větší riziko nakažení viry jako je západonilská horečka, či úmrtí po nakažení chřipkou.

Podle Ťien-kchueje byly všechny rodiny pečlivě seznámeny s riziky, která mohou plynout ze změn DNA. Pro děti bylo vybaveno zdravotní pojištění, které by mělo pokrýt veškeré náhrady. „Kdyby došlo k nějakému poškození, cítil bych stejnou bolest jako oni,“ dodal vědec.

Martin Hampejs

Autor

Martin HampejsMartin.Hampejs@lidovky.czČlánky

Najdete na Lidovky.cz