„Příčiny (letecké katastrofy) ještě nejsou známé,“ uvedl zdroj z letiště. „Počet obětí je vysoký,“ uvedl diplomatický zdroj, který rovněž řekl, že letoun přepravoval vojáky a jejich ruské spojence, jakož i vojenské vybavení. Žádné úřední sdělení dosud nebylo vydáno.
„Nepřipadá v úvahu, abych se vyjádřil k vojenským záležitostem,“ zareagoval na dotaz jeden z představitelů malijské armády. „Zasahovali jsme, ale moc jsme toho nezmohli. Je to opravdu vážné. Víc nemohu říct,“ uvedl nejmenovaný hasič.
Mluvčí německé armády, jejíž vojáci jsou v Gao v rámci mise OSN v Mali (MINUSMA) potvrdil AFP zřícení letounu. „Podle informací, které máme k dispozici, letadlo minulo přistávací dráhu,“ uvedl s tím, že nešlo o německé letadlo, ale o stroj ruské výroby Il-76.
Vojenské letiště v Gao používá malijská armáda, jakož i její ruští partneři a mise OSN.
Mali se dlouhodobě potýká s povstalci napojenými na teroristickou síť Al-Káida a organizaci Islámský stát, kteří si v posledním desetiletí vytvořili zázemí na severu země. Své aktivity rozšířili islamisté i do dalších regionů západoafrické země a také do dalších států v oblasti Sahelu jižně od Sahary. Zde ovládli rozsáhlá území, zabili tisíce lidí a miliony jich vyhnali z domovů.
Frustrace z rostoucí nejistoty podnítila v Mali od srpna 2020 dva vojenské převraty. Junta následně spálila mosty s tradičními západními spojenci a požádala o pomoc ruské žoldnéře. Její nečekaný červnový požadavek na odchod mírových sil OSN vyvolal obavy, že by země mohla sklouznout do ještě většího chaosu.
Letecká katastrofa se stala v kontextu rostoucího napětí mezi různými ozbrojenými aktéry v oblasti a malijskou armádou. Od srpna jsou regiony Timbuktu a Gao dějištěm řady útoků proti armádním pozicím a proti civilistům. Stahování sil OSN provází soupeření armády a ozbrojených skupin o kontrolu nad územím.
