"Myslím si, že toto výročí je mimo jiné příležitostí k tomu, prokázat solidaritu s lidmi usilujícími o sebeosvobození v jiných zemích," prohlásil Havel. V této souvislosti mluvil o Barmě, Severní Koreji, Kubě a Íránu. V takových organizacích jako Evropská unie a NATO je podle něj třeba upozorňovat, že "jsou země, kde jsou jsou političtí vězni, kde lidská důstojnost je ponižována, svobody a lidská práva potlačovány".
Polský premiér Donald Tusk vyzval k solidaritě v době globální ekonomické krize, na niž může být odpovědí agrese, konflikt či egoismus. Doporučil, aby se svět inspiroval "polským patentem, kterým je svoboda a solidarita".
V souvislosti s událostmi před dvaceti lety, kdy se v Polsku konaly první "polosvobodné" volby, v nichž zvítězila opozice, poděkoval kromě jiných zesnulému papežovi Janu Pavlovi II. a předákovi opozičního hnutí Solidarita a prvnímu postkomunistickému prezidentovi Polska Lechu Walesovi. Walesa byl "skromným dělníkem a povedlo se mu strhnout statisíce lidí, jako byl on", připomněl Tusk.
Na oslavě je Merkelová i Tymošenková
Český premiér Jan Fischer před začátkem slavnosti českým novinářům řekl, že za dvacet let od pádu komunismu se podařilo, že "žijeme v normálních poměrech, tak, jak ty generace před námi byly zvyklé". V Česku se podle něho podařilo vybudovat demokratické instituce a tržní ekonomiku. Řada věcí se také nepovedla, podotkl. "Jsme svědky nastupujícího extremismu, ale na druhé straně máme demokratické prostředky, abychom si s tím uměli poradit," řekl Fischer. "Myslím, že někdy ani neumíme ocenit, co se nám za těch dvacet let povedlo a v čem se nám teď daří žít," dodal.
Dnešních oslav se účastní také německá kancléřka Angela Merkelová, ukrajinská premiérka Julija Tymošenková a představitelé dalších zemí, které se před rokem 1989 nacházely za železnou oponou. Dnešnímu výročí se obsáhle věnují polská média. List Gazeta Wyborcza má na své titulní stránce stejné logo jako před dvaceti lety, kdy začal vycházet.
První stranu lze dnes číst i "nohama vzhůru", noviny chtěly svým čtenářům dát "svobodu volby". Adam Michnik, šéfredaktor tohoto deníku a přední osobnost polské protikomunistické opozice, o jaru 1989 napsal, že "to, co spojuje, se - i když na krátký čas - ukázalo vážnější, než to, co rozděluje". V prvních polodemokratických volbách Poláci podle něho dali najevo, že nechtějí pokračování diktatury, že chtějí změnu, demokracii. V roce 1989 Poláci světu ukázali svoji nejlepší tvář - odvážnou i tolerantní.
Tvář národa, který sám sebe dokáže změnit k lepšímu. Trvalo to možná trochu krátce, ale dostatečně dlouho na to, abychom po dvaceti letech měli právo být pyšní," uvádí Michnik v Gazetě Wyborczej.
