Hned zkraje překvapil euroúředníky, poslance a diplomaty, když na ekologické konferenci navrhl zrušit ministerstva životního prostředí.
„Bylo by dobré, aby nebyla zapotřebí žádná ministerstva životního prostředí. Není dobré, když si různé resorty dělají, co chtějí, honí se za chimérou stále rostoucího růstu, dohánění a předhánění Ameriky. A na jedno ministerstvo tu je delegována starost, aby při tom nebyla příliš ničena příroda. To mi připadá, jako kdybychom měli jedno ministerstvo slušnosti a všem ostatním bylo dovoleno dělat si, co chtějí,“ řekl Havel, když otevřel „zelený týden“ v unii, kampaň věnovanou ochraně krajiny.
Později exprezident vysvětlil, že to myslel jako metaforu. „Ministerstvo životního prostředí je samozřejmě důležité. Jen mi připadá alibistické nechat ekologické chování jen na jednom ministerstvu, ačkoli ekologicky by se měly chovat celé vlády, a zejména ministerstva průmyslu,“ dodal Havel.
Sám označil účast na konferenci za hlavní důvod své cesty do Bruselu a přiznal, že souvisí s jeho veřejným „zezeleněním“ v posledních týdnech, kdy například v nadcházejících volbách podpořil Stranu zelených.
„Já jsem byl celý život zelený, ale nemohl jsem to vzhledem ke své funkci příliš říkat. Teď jsem obyčejný občan, tak to říkat mohu a této svobody si užívám,“ dodal.
Na svůj statut „obyčejného občana“ odkázal také při odpovědi na otázku týkající se osudu evropské ústavy. Havel zopakoval tezi, že její zamítnutí „není žádná tragédie“; podle něj by bylo dobré „ připravit nový, kratší a srozumitelnější text a o něm uspořádat nová referenda“.
„Je to můj soukromý názor jako evropského občana,“ řekl Havel po obědě s šéfem Evropské komise Josém Barrosem. Sám Barroso na to reagoval slovy, že on si soukromý názor nemůže dovolit, nicméně že souhlasí, že odmítnutí ústavy nebyla tragédie. Havla pak Barroso označil za člověka, který „zosobňuje evropské hodnoty“. Exprezident by proto podle něj byl vhodným „velvyslancem dobré vůle“ unie: o zřízení této funkce komise uvažuje v rámci vylepšení obrazu Bruselu mezi lidmi.
Sám Havel pak využil schůzky s Barrosem také k tomu, aby vyjádřil svůj nesouhlas s měkkou politikou unie vůči diktátorským režimům. „EU by tu měla dělat víc. Nebát se jasně říct diktátorům, že s nimi nebude obchodovat, a postavit lidská práva nad ekonomické zájmy, říct, že lidská důstojnost je víc než ropa.
Zkušenosti navíc učí, že pokud nás někdo vytlačil, tak to nebyla naše principiální ochrana lidských práv, ale obyčejná konkurence,“ řekl Havel během konference o Kubě, kterou v Bruselu uspořádala organizace Člověk v tísni.
„Bylo by dobré, aby nebyla zapotřebí žádná ministerstva životního prostředí. Není dobré, když si různé resorty dělají, co chtějí, honí se za chimérou stále rostoucího růstu, dohánění a předhánění Ameriky. A na jedno ministerstvo tu je delegována starost, aby při tom nebyla příliš ničena příroda. To mi připadá, jako kdybychom měli jedno ministerstvo slušnosti a všem ostatním bylo dovoleno dělat si, co chtějí,“ řekl Havel, když otevřel „zelený týden“ v unii, kampaň věnovanou ochraně krajiny.
Později exprezident vysvětlil, že to myslel jako metaforu. „Ministerstvo životního prostředí je samozřejmě důležité. Jen mi připadá alibistické nechat ekologické chování jen na jednom ministerstvu, ačkoli ekologicky by se měly chovat celé vlády, a zejména ministerstva průmyslu,“ dodal Havel.
Sám označil účast na konferenci za hlavní důvod své cesty do Bruselu a přiznal, že souvisí s jeho veřejným „zezeleněním“ v posledních týdnech, kdy například v nadcházejících volbách podpořil Stranu zelených.
„Já jsem byl celý život zelený, ale nemohl jsem to vzhledem ke své funkci příliš říkat. Teď jsem obyčejný občan, tak to říkat mohu a této svobody si užívám,“ dodal.
Na svůj statut „obyčejného občana“ odkázal také při odpovědi na otázku týkající se osudu evropské ústavy. Havel zopakoval tezi, že její zamítnutí „není žádná tragédie“; podle něj by bylo dobré „ připravit nový, kratší a srozumitelnější text a o něm uspořádat nová referenda“.
„Je to můj soukromý názor jako evropského občana,“ řekl Havel po obědě s šéfem Evropské komise Josém Barrosem. Sám Barroso na to reagoval slovy, že on si soukromý názor nemůže dovolit, nicméně že souhlasí, že odmítnutí ústavy nebyla tragédie. Havla pak Barroso označil za člověka, který „zosobňuje evropské hodnoty“. Exprezident by proto podle něj byl vhodným „velvyslancem dobré vůle“ unie: o zřízení této funkce komise uvažuje v rámci vylepšení obrazu Bruselu mezi lidmi.
Sám Havel pak využil schůzky s Barrosem také k tomu, aby vyjádřil svůj nesouhlas s měkkou politikou unie vůči diktátorským režimům. „EU by tu měla dělat víc. Nebát se jasně říct diktátorům, že s nimi nebude obchodovat, a postavit lidská práva nad ekonomické zájmy, říct, že lidská důstojnost je víc než ropa.
Zkušenosti navíc učí, že pokud nás někdo vytlačil, tak to nebyla naše principiální ochrana lidských práv, ale obyčejná konkurence,“ řekl Havel během konference o Kubě, kterou v Bruselu uspořádala organizace Člověk v tísni.
