To se však začíná měnit. Čím víc se americká politika soustředí na sociální a kulturní otázky, tím spíš se Hispánci ocitají na pravém konci politického spektra. Zatímco při posledních takzvaných midtermových volbách do Kongresu se 37 procent Latinos domnívalo, že republikánská strana je vůči nim nepřátelská, o čtyři roky později je jich už jen 27 procent. A stejnou měrou vzrostla i jejich podpora „staré velké strany“ ve volbách – ze zhruba 20 procent na 30. Vyplývá to z dat asociace NALEO, která se zaměřuje na monitoring Hispánců v americké politice.
„Po pěti týdnech našeho průzkumu je zřejmé, že republikáni od minulého volebního období u latinskoamerických voličů výrazně posílili,“ uvedl podle serveru NBC výkonný ředitel NALEO Arturo Vargas.
Hispánci v USA
|
Tato skutečnost by mohla hrát republikánům do karet v dnešních „poločasových“ volbách, kde se všeobecně očekává její triumf v obou komorách Kongresu.
Katolická tradice
Hispánci jsou většinově považováni za společensky konzervativní. Nevyhovuje jim genderový aktivismus levého křídla Demokratické strany a kvůli převládajícímu katolicismu přirozeně inklinují spíše k republikánům, kteří bojují proti potratům.
„Dává mi to velkou naději... Doufala jsem, že to takhle dopadne,“ uvedla pro NBC 27letá hispánská aktivistka Maria Oswaltová poté, co v květnu vyšlo najevo, že se nejvyšší soud chystá zrušit slavné rozhodnutí Roe v. Wade z roku 1972. To americkým ženám přiznávalo ústavní právo na potrat. „Bylo šokující – v dobrém slova smyslu – vidět, že stanovisko soudu je velmi jednoznačné,“ doplnila Oswaltová.
Snad ještě větší význam má však pro Hispánce ekonomika. Ze všech průzkumů vychází, že hospodářskou politikou se u volebních uren řídí na 80 procent Latinos. Otázky jako klimatická změna, která je jedním z předních témat demokratů, se naopak v průzkumech dlouhodobě objevují na okraji jejich zájmu, ekologicky volí jen asi 54 procent Hispánců.
Zejména kubánští a venezuelští Latinos, kteří utekli před komunistickými režimy a usadili se zpravidla na Floridě či v Texasu, kladou na ekonomiku obrovský důraz. Řada z nich má soukromý podnik, typicky ve stavitelství či v pohostinství. Demokratů, kteří jsou vykreslováni jako socialisté, se proto bojí jako čert kříže.
Demokraty sráží také inflace
„Byl jsem vychován jako demokrat. Ale pak jsem začal pracovat v ropném a plynárenském průmyslu a zjistil jsem, že demokraté jsou proti němu,“ uvedl pro agenturu Reuters hispánský vlastník malého cukrářství Julian Verdugo z Platteville ve státě Colorado.
Těmto úvahám přispívá i rekordní inflace, kterou USA nyní zažívá. Například cena benzinu stoupla v srpnu meziročně o rekordních téměř 26 procent. Právě pohonné hmoty jsou přitom pro Američany tradičně citlivé téma, bez osobního auta se většina z nich prakticky neobejde.
„Teď, s inflací pohonných hmot, jsme v této cukrárně museli za poslední tři měsíce třikrát zvýšit ceny, protože naše výrobky se vozí z Mexika,“ konstatoval cukrář Verdugo.
Hispánská Kalifornie
I přes všechny tyto faktory však stále tři z pěti Hispánců volí demokraty. Statistikám vévodí zejména Kalifornie, která se tradičně těší velmi husté hispánské populaci a je zároveň se 40 miliony obyvatel největším americkým státem. Například tamní metropole Los Angeles – původně sídlo španělské katolické misie – je hispánská až z poloviny. Zcela dominantní politickou silou jsou tu přitom demokraté.
Zmobilizovat Hispánce pro demokratickou věc se podařilo také v prezidentských volbách v roce 2020, kdy většina z nich podpořila současného prezidenta Joea Bidena. Od té doby si to však u nich Biden pohoršil zejména tristním stavem ekonomiky a častými ústupky v sociálních oblastech, kde šel opakovaně na ruku progresivnímu křídlu strany, typicky v otázce transgender sportovců. Sliboval přitom, že bude vládnout jako centrista.
