Jak to při svých ponorech často dělá, Cuddihy hledal podmořský poklad. Tímto „pokladem“ byly na dně oceánu u australského pobřeží většinou jenom ztracené ploutvičky ze surfů nebo potopené šnorchly, dokud v červnu konečně nenarazil na něco opravdu výjimečného: vzácný model Rolex Submariner ref. 5513.
Matt se o svém úlovku podělil se světem příspěvkem na Instagramu. Navzdory hroznému stavu a silné krustě mořské soli byly hodinky překvapivě plně funkční a stále měly obrovskou cenu.
„Já ale nikdy neměl v plánu je prodat,“ řekl Matt. „Jediné, co jsem chtěl, bylo spojit se s původním majitelem. Věděl jsem, že ty hodinky pro někoho hodně znamenají. Dýchala z nich historie.“
Jeho instagramový příspěvek se stal okamžitě internetovým virálem a lidé ho sdíleli jako na běžícím páse. Každý chtěl vědět, komu záhadné hodinky patřily, jak se ocitly na dně oceánu a jaký ve skutečnosti skrývají příběh.
Hodinky ležely na dvě oceánu čtyři roky, majitel je dostal v roce 1971
Díky podpoře zvědavých lidí a pomoci webu Fratello Watches, internetového magazínu pro nadšence do hodinek, který fotku podmořského úlovku zveřejnil, se Mattovi ozval jistý Ric.
„Matte, jestli ty hodinky mají na zadní straně speciální nápis, jsou moje,“ stálo ve zprávě. „Když jsem o ně přišel, kontaktoval jsem ohledně toho policii i firmu Rolex, ale doteď je nikdo nenašel. Doufal jsem, že je někdy dostanu zpátky, protože pro mě mají obrovskou cenu – mám je spojené s krásnými vzpomínkami.“
Matt ihned věděl, že našel pravého majitele podmořského pokladu. Hodinky totiž na zadní straně opravdu měly speciální nápis, o kterém by nikdo cizí nevěděl: „Presented 1971“. (Prezentovány roku 1971).
Jak se ukázalo, hodinky Ricovi daroval jeho otec už v roce 1971. Tehdy mu bylo pouhých 18 let a dostal je za vítězství v místním jachtařském závodě. A od té doby Rica hodinky provázely na každém kroku – nosil je pyšně na ruce při každém svém dobrodružství, ať už jím bylo surfování a plachtění v Austrálii nebo třeba lyžování ve Švýcarsku.
„V den, kdy jsem o ně přišel, jsem zrovna surfoval, když tu vlna, malá, asi dvoumetrová,“ říká Ric. „Čirou náhodou jsem měl hodinky jenom na pásce na suchý zip. Nedávno jsem je utopil v septiku a kvůli tomu původní řemínek přechovával můj kamarád. A já jel tu vlnu a rukou jsem se zavadil o surfařský leash na mém koleni, což byl moment, kdy se mi hodinky musely strhnout ze zápěstí,“ vypráví.
„Pak spadly do vody. Všechno se stalo tak rychle, že jsem to ani nestihl pořádně zaregistrovat,“ dodává. Naštěstí má nyní Ric své milované hodinky zpátky – a to jen za malé pomoci sociálních sítí.
„Je to všechno docela neuvěřitelné,“ dojímá se Ric. „Na světě stále žijí skvělí lidé.“
