Hradby Starého města budou po 112 letech proraženy, kvůli opravě

Naposledy se do zdiva ohrazujícího Staré město zasahovalo před 112 lety. Roku 1898 úřady osmanské říše nařídily probourat část zdiva u Jaffské brány, aby se do města dostala ekvipáž s pruským králem a německým císařem Vilémem II.

Tentokrát jde o desítky tisíc návštěvníků směřujících pravidelně k
nejvýznamnějšímu místu židovství, Zdi nářků, a také o obyvatele židovské čtvrti Starého města.

Staré město Jeruzalémské Staré město má rozlohu necelého kilometru čtverečního. Leží za hradbami ve východní části Jeruzaléma a kromě Zdi nářků je zde pro křesťany významný Chrám Božího hrobu a rovněž po Mekce a Medíně nejvýznamnější památka islámu, mešita Al-Aksá.

Bude vybourána nová brána, jež má být vstupem do tunelu, který bude procházet pod městem mezi Sionskou a Hnojnou branou. Povede ke čtyřpatrovému parkovišti, které vznikne pod povrchovým parkovištěm, jež je nyní nedaleko Zdi nářků. Tunel i podzemní garáže, určené pro 600 aut, budou vytesány do skály pod městem v takové hloubce, aby archeologicky významné vrstvy nad nimi zůstaly nedotčeny.

Vysoké náklady
Náklady na stavbu budou právě kvůli tomu, že se bude pracovat hluboko ve skále, vysoké. Odhadují se zatím na stovky milionů šekelů. Část jich má zaplatit zisk z parkoviště, pod nímž stavba vyústí.

I když plány zaručují, že archeologické vrstvy pod Starým městem, zůstanou nedotčeny, záměr už kritizovali představitelé muslimské náboženské obce i obyvatelé židovské čtvrti. Výbor proto ještě diskusi neuzavřel a bude v ní pokračovat.

Stavby na Starém městě, které je domovem mnoha významných památek islámu, judaismu i křesťanství, vždy vzbuzují kritiku. Každá z obcí si hájí své pozemky a je přesvědčena, že stavební úpravy protistrany narušují její práva.