Jako důvod poslanci uvedli mimo jiné nepodložená tvrzení o bezbřehém ruském znásilňování. Proti Denisovové vznikla dokonce petice ukrajinských novinářů, kteří jí vyčetli hodně extrémní popisy zločinů, přičemž zveřejněné detaily nebyly ověřené. Vyzvali ji, aby napřed ověřovala fakta, než něco zveřejní, čili aby zveřejňovala jen to, na co má dostatečné důkazy“, napsal například americký Newsweek.
Sama Denisovová dlouho mlčela. Nyní však uvedla, že použila až příliš drsný slovník ve snaze popsat utrpení civilistů. Na svou obranu uvedla, že to dělala také proto, aby přesvědčila Západ k poslání většího množství zbraní.
Poslanci při odvolání Denisovové na konci května uvedli, že její informace o údajných sexuálních útocích ze strany ruských vojáků „nebyly podloženy důkazy a odváděly pozornost světových médií od skutečných potřeb Ukrajiny“.
Proti ruskému násilí na ženách se protestovalo v řadě evropských zemí:
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvDenisovová poskyla rozhovor pro ukrajinský zpravodajský server LB.ua V něm se snažila obhájit, jak své výroky myslela. „Použitá slova byla možná až moc explicitní, ale snažila jsem se situaci popsat tak, jak o ní mluvily oběti.“
„Když jsem například mluvila v italském parlamentu ve výboru pro mezinárodní záležitosti, slyšela jsem a viděla takovou únavu z Ukrajiny, víte? Mluvila jsem o strašných věcech, abych je nějakým způsobem dotlačila k rozhodnutí, které Ukrajina a ukrajinský lid potřebuje,“ vysvětlila.
Navzdory skandálu jsou o zrůdnosti ruských zločinů jiné důkazy:
Jako konkrétní příklad uvedla, že italská politická strana Hnutí pěti hvězd byla zpočátku proti poskytnutí zbraní Ukrajině, ale po jejím projevu jeden z vůdců strany řekl, že zbrojní dodávky na Ukrajinu nakonec přece jen podpoří.
Uškodila Ukrajině, míní poslanec
Poslanec ukrajinského parlamentu Pavlo Frolov obvinil Denisovovou z šíření dezinformací, které „uškodily Ukrajině“. Vyčetl jí výroky o „podrobnostech, nepřirozených sexuálních deliktech a sexuálním zneužívání dětí na okupovaných územích, které nebyly podloženy důkazy“.
Její výroky o masových znásilněních, kterých se údajně dopouštěli ruští vojáci, však získala značnou pozornost sdělovacích prostředků zejména v Evropě a v Severní Americe. Denisovovou citovala i česká média, včetně zpravodajství iDNES.cz.
Strana Služebník lidu prezidenta Volodymyra Zelenského nasbírala koncem května potřebný počet podpisů, aby mohla zvážit vyslovení nedůvěry Denisovové. Poslanec Frolov tvrdil, že „od začátku války a velkého utrpení Ukrajinců paní Denisovová jen stěží uplatňovala svou pravomoc organizovat humanitární koridory, chránit a vyměňovat vězně, bránit deportacím lidí a dětí z okupovaných území a vést další lidskoprávní aktivity“. Podle něj byla místopředsedkyně vlády Iryna Vereščuková nucena tyto záležitosti převzít.
