Organizace Disclose tvrdí, že má svědectví a dokumentaci, která dokazuje, že deset běloruských dodavatelů obchodního řetězce využívalo ve výrobě práci běloruských vězňů. Mezi nimi jsou přitom i lidé, kteří skončili za mřížemi kvůli svému politickému přesvědčení. Bělorusko navíc není právním státem.
IKEA se začala zásobovat u běloruských dodavatelů v roce 1999. Letos v březnu oznámila, že pozastavuje obchodní vztahy s Běloruskem kvůli válce na Ukrajině a v červnu smlouvy s běloruskými dodavateli ukončila, píše Politico.
Předtím však podle běloruských úřadů její nákupy v zemi výrazně rostly. V roce 2021 dosáhly objemu 300 milionů eur (7,5 miliardy korun), v roce 2018 to bylo jen 130 milionů eur.
Jeden z případů, na které organizace upozorňuje, se týká trestanecké kolonie pro mladistvé IK-2, se kterou spolupracovalo šest dodavatelů švédské firmy. Zpráva zmiňuje společnost Mogotex vyrábějící textil a Borwood, která se věnuje výrobě zboží ze dřeva.
„V současnosti nemáme se zmíněnými společnostmi přímé vztahy,“ reagovala IKEA na zprávu. Podle mluvčího bere společnost informace velmi vážně a nehodlá tolerovat porušování lidských práv ve svém dodavatelském řetězci.
„Výroba v běloruských trestaneckých koloniích představuje velmi rozvinuté hospodářské odvětví s obchodními společnostmi fungujícími přímo v těchto koloniích,“ uvedl specialista na Bělorusko Jauhen Kryžanuvski. Podle něj stránky těchto firem jsou často k nerozeznání od obvyklých podniků.
Tyto podniky fakticky používají nucenou pracovní sílu, přičemž lidé podle nevládních organizací dostávají mnohanásobně menší plat, než je v Bělorusku zvykem.
Disclose také upozorňuje, že IKEA v roce 2012 přiznala, že její dodavatelé využívali v 70. a 80. letech nucenou pracovní sílu politických vězňů ve východním Německu. Společnost tehdy uvedla, že ji to velice mrzí a že nedovolí, aby do výroby jejího zboží byli ještě někdy političtí vězni zapojeni.
