Macron zákon tehdy nepodepsal, protože vláda si nebyla jistá, zda text v několika bodech není v rozporu s ústavou a dala jej k posouzení právě Ústavní radě.
Zákon má mimo jiné zpřísnit podmínky pro udělování občanství, usnadnit deportace cizinců a pro nepracující přistěhovalce ze zemí mimo Evropskou unii výrazně přitvrdit podmínky pro čerpání sociálních dávek.
Ústavní rada ale rozhodla, že 32 z 86 článků zákona odporuje francouzské ústavě, a zrušila je. Mezi zamítnutými opatřeními byly i ty, které by migrantům ztěžovaly možnost dostat do Francie rodinu a omezovaly jejich přístup k sociálním dávkám.
Ve Francii, která má 67 milionů obyvatel, žije legálně asi 5,1 milionu cizinců. V zemi je navíc zhruba půl milionu uprchlíků a úřady odhadují, že dalších 600 tisíc až 700 tisíc lidí pobývá ve Francii nelegálně.
Francie se dlouho prezentovala jako země s velice štědrým sociálním systémem, do kterého se mohli zapojit i zahraniční občané a žádat o podporu na nájemné nebo péči o děti, píše agentura Reuters. Nyní však krajní pravice a v poslední době také konzervativci prosazují, že tyto výhody by měly být vyhrazené pouze Francouzům.
Aktivisté, kteří míní, že zákon je v rozporu s francouzskými hodnotami, ve čtvrtek protestovali před budovou Ústavní rady naproti muzeu Louvre v centru Paříže. Plánovány byly i další protesty a pařížská policie na tento den nasadila zvláštní bezpečnostní opatření.
Demonstranti obvinili vládu, že ustupuje tlaku krajně pravicového Národního sdružení (RN), aby zákon prosadila v parlamentu. V neděli protestovalo po celé Francii asi 75 tisíc lidí, kteří Macrona vyzývali, aby normu nepodepisoval.
Spor se odehrává uprostřed napětí v celé Evropě v souvislosti s migrací a v době, kdy před červnovými volbami do Evropského parlamentu roste popularita protiimigračních krajně pravicových stran. Macron se od svého nástupu k moci stále více posouvá doprava, zejména v otázkách bezpečnosti a přistěhovalectví, poznamenala agentura AP.
Rozhodnutí nicméně Macronovi, který z návrhu zákona učinil klíčový bod svého druhého funkčního období, poskytne určitou úlevu, poznamenal Reuters. Přestože obhajoval jeho přijetí, Macron, který nemá v parlamentu většinu, byl „rozpačitý“ z podpory, kterou mu poskytlo RN, neboť konzervativní zákonodárci přitvrdili obsah zákona. Velkou část opatření, která ve čtvrtek zrušila Ústavní rada, však během bouřlivého parlamentního procesu předložili právě opoziční pravicoví zákonodárci.
Ministr vnitra Gérald Darmanin rozhodnutí Ústavní rady uvítal s tím, že potvrdilo platnost původních návrhů vlády. „Ještě nikdy žádný návrh zákona neobsahoval více opatření k vyhoštění delikventů nebo nezaváděl přísnější požadavky na integraci cizinců,“ dodal Darmanin.
Vůdce RN Jordan Bardella soudní zrušení několika nejtvrdších protiimigračních opatření zákona naopak zcela odsoudil. „Ústavní rada zcenzurovala ta opatření, která byla nejvíce schvalována francouzským lidem. Imigrační zákon je mrtvý na vodě. Jediným řešením je referendum o přistěhovalectví,“ napsal Bardella na sociální síti X.
4. prosince 2023 |
