Indie a Pákistán: 60 let soupeři

Když se přesně před šedesáti lety dělil indický subkontinent, bylo Mughlíe  Begumové pouhých 18 let. Následné krveprolití a masakry, které provázely přesuny milionů obyvatel, ji navždy připravily o otce.

 Abdul Azíz pracoval jako kuchař v Péšaváru, na rozdíl od své dcery se ale nestihl vrátit do indické části Kašmíru. Musel proto zůstat v nově vytvořeném muslimském Pákistánu, kde se později oženil. I když se až do konce života pokoušel navštívit rodinu na druhé straně hranice, nikdy se mu to nepodařilo. V osmdesátých letech Abdul Azíz daleko od domova zemřel. „O jeho smrti jsme se dozvěděli až z telegramu. Přišel po dvou měsících, bylo to strašné,“ vzpomíná dnes jeho snacha Hafíza Nazírová.

Podobných příběhů jsou v Pákistánu a Indii tisíce. Rozdělení země, které v roce 1947 narychlo připravil Angličan Cyril Radcliffe, postihlo nejvíce právě Kašmír. Výsledkem rozhodnutí, před nímž neměl anglický právník k dispozici ani přesné mapy, byly obrovské přesuny obyvatelstva. Při vzájemných útocích mezi muslimy a hinduisty zahynulo v té době okolo milionu lidí.

Nárok na rozdělený hornatý stát s krásnou přírodou si tak už desítky let činí Indové i Pákistánci. Indie nyní kontroluje asi 45 procent regionu, Pákistán třetinu a zbytek vysokohorského a řídce osídleného kraje má v moci Čína. Sami obyvatelé kašmírské metropole Šrínagaru by dali přednost nezávislosti - podle posledního průzkumu se pro ni vyslovilo celkem 87 procent převážně muslimských obyvatel města. 

Převážná většina obyvatel indických měst - 67 procent - se ale domnívá, že by měl výbušný region spadat pod vládu v Dillí. Pákistánců si na celý Kašmír činí nárok jen asi polovina. Zbraně sice před třemi lety z velké části utichly, lidé ale neustále čelí policejním kontrolám a separatisté se čas od času přihlásí: naposledy v pondělí, kdy při výbuchu granátu ve městě Bandipúr zahynuli dva lidé. Od roku 1989 si přitom boje vyžádaly nejméně 42 000 lidských životů.

 Situace v Kašmíru ale zdaleka není jediným problémem, který oslavy 60 let Indie a Pákistánu ohrožoval. Násilí u příležitosti Dne nezávislosti se obávaly obě země, a i proto byly oslavy spíše skromnější. V Pákistánu proběhly už včera, Indové slaví vznik státu dnes.

 Politické napětí panuje zejména v Pákistánu. Prezident Parvíz Mušaraf nyní prožívá zřejmě nejtěžší období od roku 1999, kdy se po vojenském převratu dostal k moci. Bezpečnostní situace v zemi se v posledních měsících prudce zhoršila. Islámští extremisté sympatizující s teroristy z Al Kajdy pravidelně útočí na pákistánské vojáky na severozápadě země a sebevražedné atentáty zasáhly mnohá pákistánská města.
 Političtí spojenci dokonce před několika dny vyzývali prezidenta k vyhlášení výjimečného stavu, to ale Mušaraf odmítl. Včera pak Pákistánce vyzval k účasti v podzimních volbách, jejich termín však neupřesnil. Hodlá přitom pokračovat v roli hlavy státu, aniž by se vzdal velení armádě. „Dominance armády je pro demokracii extrémně škodlivá,“ varuje však analytik Talát Masúd. Pákistán tak čeká další volba mezi demokracií a vojenskou diktaturou.

 V indické metropoli Dillí budou dnes hlídkovat tisíce policistů. Útoky během oslav jsou tu tradiční - ať už ze strany maoistických rebelů nebo separatistů z Kašmíru a východoindického Asamu.