Například cizoložnice musí být nově označena jako žena, která měla pohlavní styk mimo manželství, pejorativní výrazy jako stará panna musí nahradit neutrální neprovdaná žena, o ženách by se nikdy nemělo mluvit jako o svůdnici, děvce, couře nebo nevěstce. O nemanželském dítě se nově bude u soudu mluvit jako o dítěti, jehož rodiče nebyli sezdáni.
Soud v případě pochybností doporučuje přídavná jména zcela vypustit. Místo cudná žena jenom žena, namísto poslušná manželka pouze manželka. Také takzvané vyzývavé oblečení by se mělo přeměnit na neutrální oblečení a neprovdaná matka na prostě matka.
„Rozsudky a spisy našeho soudu jsou plné škodlivých genderových stereotypů,“ řekla pro The Times právnička Rebecca Mammen Johnová. „Soudní dvůr v Karnátace tak dostal za úkol, zda je možné, aby byl tento případ vyřešil,“ dodala.
Genderové stereotypy nebo archaické výrazy, které znevažují ženy, lze u indických soudů běžně zaslechnout, stejně jako zlehčování sexuálního násilí. Podle předsedy indického nejvyššího soudu Dhanándžaji Čandračuda může opírání se o stereotypy vyústit dokonce k narušení objektivního uplatňování práva, a to vede k diskriminaci a exkluzi.
Jedním z nejvíce sexistických scénářů, na který podle portálu The Gurdian Čandračuda narážel, byl případ násilníka, jehož se indičtí soudci zeptali, jestli je ochoten si svou oběť vzít za manželku, aby tím zmírnil její hanbu a dodal jí vážnost. „Manželství není lék na násilí spojené se znásilněním,“ napsal předseda nejvyššího soudu v příručce.
V jenom z případů dokonce soud v Bombaji zprostil muže obvinění ze znásilnění, protože oběť byla podle obžaloby zvyklá na sex, v jiném případě Nejvyšší soud v Karnátace propustil muže na kauci, protože jeho oběť po útoku usnula, což bylo považováno za pro indickou ženu považováno za nevhodné.
Vedoucí Centra pro sociální výzkum v Dilí, Randžána Kumariová, označila příručku za sice opožděnou, ale vítanou. Čandračud zdůraznil, že slova nejsou jen slova, ale že ovlivňují také rozsudky.
