V jednom z nejmenších států Evropy to vře. Skupina obyvatel lichtenštejnského knížectví vyrazila do boje proti tomu, že tamní „vrchnost“ disponuje právem veta. Dosud na konci každého nového nebo pozměněného zákona musí stát souhlas vládce.
Ať už jde o jakékoliv rozhodnutí, konečnou instancí je v Lichtenštejnsku panovník, jehož výsostná práva nyní jako regent vykonává Alois, syn knížete Hanse-Adama II. Takové pořádky se ale nelíbí iniciativě, která si dala název Ano - aby se tvůj hlas počítal.
Alois, syn knížete Hanse-Adama II.* Kníže Hans-Adam II. předal v roce 2004 své pravomoci synu Aloisovi. Ten jako regent vykonává jeho povinnosti. Knížecí titul mu připadne až po smrti otce. * Diplomatické vztahy mezi knížectvím a Českou republikou byly navázány až v roce 2009. Obě země dlouho rozděluje spor o konfiskaci majetku rodu Lichtenštejnů na základě Benešových dekretů po druhé světové válce. |
Jeho veto hraje skutečně klíčovou roli. Patrné to bylo i z toho, jak se svou pravomocí Alois naložil třeba minulý rok, kdy se v silně katolickém Lichtenštejnsku diskutovalo o legalizaci potratů. V září se konalo referendum. Regent Alois již ale dopředu prohlásil, že případné ano liberalizaci bude vetovat. A hlasování tím zřejmě zásadně ovlivnil.
Nakonec totiž vyhráli, byť těsně, odpůrci potratů. Opačný názorový proud asi ztratil chuť přijít hlasovat. Návrh povolující třeba potraty v prvních 12 týdnech těhotenství tak neprošel. Možná i kvůli tomu se znovu v Lichtenštejnsku, kde žije asi 36 tisíc lidí, začalo diskutovat o podobě monarchie.
Hrad ve Vaduzu
Iniciativa chce změnit ústavu tak, aby konečné slovo měl prostřednictvím referenda lid. Jeho výsledek by vládce již nemohl vetovat. O návrhu by se podle představ jeho iniciátorů mělo hlasovat za půl roku. Překážkou je, že iniciativa musí nasbírat 1500 podpisů potřebných k uskutečnění plebiscitu. Lichtenštejnsko je parlamentní demokracií od roku 1921.
Na konci 20. století se ale země ocitla v krizi, když se řešilo její uspořádání. Hans-Adam II. si nakonec v roce 2003 prostřednictvím referenda prosadil své, a monarcha tak od té doby má větší pravomoci. (Hans-Adam II. hrozil odchodem do Rakouska.) Vládce tak například může propustit vládu bez udání důvodu. Kritici tvrdili, že se země vrátila k absolutismu. V Lichtenštejnsku se ale oficiálně mluví o takzvané duální suverenitě, která spočívá na bedrech lidu i knížete.
„Za monarchií stojíme“
Reakce knížecího domu na nynější iniciativu byla poměrně prudká.
Omezení jeho moci je údajně možné jedině tak, že by se úplně zrušila monarchie. To ale iniciátoři plebiscitu odmítají.
„Za monarchii bezmezně stojíme,“ prohlásil pro deník Liechtensteiner Vaterland jeden z členů iniciativy Jochen Hadermann. Politolog Wilfried Marxer tvrdí, že je zatím brzo na to, říci, zda bude mít akce úspěch. Dodává, že paradoxní by bylo, kdyby lidé změnu ústavy odhlasovali a knížecí dům by pak mohl použít veto proti výsledku referenda, jenž mu toto právo odebírá.
Václav Klaus s knížetem Hansem Adamem II. na snímku z roku 2010
Hadermann je ale přesvědčen, že se knížecí dům názoru lidu podvolí a bude „akceptovat rozšíření demokratických práv“ pro lidi oprávněné volit. Kdyby se věci ubíraly tímto směrem, tak by podle Marxera mohly být opět více slyšet odpůrci současného zřízení. „Mohl by opět být prosazován plán zrušit monarchii,“ řekl. Podotkl ale, že i když je zrušení knížectví teoreticky možné, jedná se o nepravděpodobný scénář.
