Biden se domnívá, že Rusko se chystá k nějaké akci na Ukrajině. Zároveň si však nemyslí, že by už Putin učinil konečné rozhodnutí, píše agentura AP. Můj odhad je, že zasáhne, nechal se slyšet šéf Bílého domu.
„Něco musí udělat,“ dodal americký prezident na adresu šéfa Kremlu a s ohledem na možné další kroky Moskvy vůči Ukrajině.
Biden zároveň prohlásil, že Putin nestojí o plnohodnotnou válku. V případě, že Rusko Ukrajinu napadne, bude se podle něj zodpovídat. „Záleží na tom, co udělá. Jedna věc je, pokud to bude menší vpád a my se budeme dohadovat o tom, co dělat anebo nedělat. Ale pokud skutečně udělají to, co jsou schopni udělat se silami shromážděnými na hranicích, pokud dále napadnou Ukrajinu, bude to pro Rusko katastrofa,“ pronesl Biden.
Formulace „menší vpád“ vyvolala značnou kritiku. Podle republikánů Biden v podstatě Putinovi naznačil, že může v klidu překročil hranice.
Mluvčí Národní bezpečnostní rady Emily Horneová na Twitteru během tiskové konference objasnila, že Biden mluvil o rozdílu mezi „vojenskou a nevojenskou/polovojenskou/kybernetickou akcí Rusů“. Prezident sám řekl, že překročením červené linie pro něj bude, pokud „ruské síly překročí hranici, zabijí ukrajinské bojovníky“.
.@POTUS clarified this. He was referring to the difference between military and non-military/para-military/cyber action by the Russians. Such actions would be met by a reciprocal response, in coordination with Allies and partners. https://t.co/vBX7aO5B1d
Podle stanice CNN Bidenovo rozlišování mezi vpádem a invazí vyvolalo v Kyjevě šok. „To dává zelenou Putinovi, aby vstoupil na Ukrajinu podle své libosti,“ řekl jeden vysoce postavený ukrajinský činitel, který se účastní rozhovorů mezi USA o Ukrajinou o dění na hranicích, s tím, že od americké administrativy nikdy předtím neslyšel žádnou takovou nuanci.
Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová později uvedla, že jakákoliv agrese ze strany Rusů se setká s ostrou reakcí. „Prezident Biden se k ruskému prezidentovi vyjádřil jasně: Pokud se nějaké ruské vojenské síly přesunou přes ukrajinskou hranici, bude to obnovená invaze a setká se s rychlou, tvrdou a jednotnou reakcí Spojených států a našich spojenců,“ sdělila Psakiová.
„Prezident Biden také z dlouholeté zkušenosti ví, že Rusové mají rozsáhlou strategii agrese mimo vojenské akce, včetně kybernetických útoků a polovojenských taktik,“ uvedla mluvčí Bílého domu s tím, že takové činy ze strany Ruska by se setkaly s „rozhodnou, reciproční a jednotnou reakcí“.
„Všechna tato vyjádření mohou přispět k destabilizaci situace,“ citovala dnes agentura TASS mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Podle něj by mohla naopak povzbudit ukrajinské vedení k silovému řešení konfliktu. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová řekla, že prohlášení Západu o přípravách Ruska na invazi na Ukrajinu představují zástěrku pro vlastní provokace.
Americký prezident nicméně pronesl vstřícná slova v případě dvou požadavků Moskvy, konkrétně v otázce možného vstupu Ukrajiny do NATO a rozmístění strategických zbraní Západem na ukrajinském území, upozornila agentura AFP.
V první záležitosti Biden prohlásil, že je nepravděpodobné, aby se Ukrajina v blízké budoucnosti stala členem aliance, byť ta v zásadě nezavírá dveře. V případě strategických zbraní lze podle něj najít řešení.
Německá páka na Rusko
Washington připravil široký balík sankcí a dalších ekonomických postihů, které by v případě invaze na Rusko uvalil, poznamenala agentura Reuters. Americký prezident naznačil, že v případě invaze by omezil přístup Ruska do mezinárodního bankovního systému.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie je připravena tvrdě reagovat na případný ruský útok proti Ukrajině. Podle ní v takovém případě unie uvalí na Moskvu masivní hospodářské a finanční sankce.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve čtvrtek po jednání s šéfkou německé diplomacie Annalenou Baerbockovou zdůraznil, že západní země v nynější krizi vystupují jednotně, což je klíčové, protože Rusko se o takovou jednotu opřít nemůže. Uvedl rovněž, že Německo má na Rusko páku v podobě zatím nezprovozněného ale dokončeného plynovodu Nord Stream 2. Vůči plynovodu má Washington dlouhodobé výhrady, obává se, že Berlín se jím otevírá vlivu Moskvy.
Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou a nově též v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi na Ukrajinu a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci zdůvodnit.
Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že pobaltským zemím povolilo dodat Ukrajině některé zbraně vyrobené ve Spojených státech. Pokud bude Ukrajina napadena Ruskem, Washington poskytne Kyjevu další armádní vybavení, informovala dnes agentura Reuters. Proti dodávkám západních zbraní na Ukrajinu se ostře staví Moskva.
Z Washingtonu v posledních dnech zaznělo, že Rusko by mohlo zahájit útok kdykoliv. Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, popírá, že by chystalo útok.
Moskva zároveň po Západu požaduje závazné záruky, mezi něž patří mimo jiné požadavek, aby se NATO zavázalo nerozšiřovat směrem na východ. Washington a jeho spojenci je odmítli.
23. prosince 2021 |
