Volby měly nečekaně vysokou účast, jež se podle odhadů pohybovala kolem 65 procent. Navzdory očekáváním neprovázela hlasování eskalace násilí. Při lednových parlamentních volbách přitom radikálové provedli více než sto útoků, při kterých zahynulo na čtyřicet lidí.
"Hlasováním zasadili Iráčané těžký úder teroristům a vyslali do světa jasné poselství: Rozhodnou o budoucnosti své země mírovými volbami a ne násilným povstáním," chválil hlasování americký prezident George W. Bush.
Za velký úspěch víkendového referenda lze považovat to, že se ho zúčastnilo i mnoho sunnitů. Například v odbojné sunnitské provincii Saláhaddín odevzdalo hlas 88 procent voličů. Sunnité přitom lednové volby z velké části bojkotovali. Přesvědčit sunnity, aby ústavu podpořili, se však irácké vládě nepodařilo. Většina z nich jí řekla "ne".
Na to, aby byl dokument zamítnut, by to ale stačit nemělo. Sunnité, kteří za Saddáma Husajna Iráku vládli, mají nyní obavy, aby ústava příliš nezmenšila jejich moc a aby se nezmenšil jejich podíl na výnosech z prodeje ropy.
