V iráckém Mosulu v pondělí začala „matka všech bitev“. Iráčané tak nazývají boj za osvobození druhého největšího iráckého města z rukou teroristů z takzvaného Islámského státu, kteří právě v mosulské mešitě vyhlásili před dvěma lety svůj chalífát.
Dlouho plánovaná bitva, na níž se podílejí desítky tisíc iráckých vojáků i kurdských pešmergů, ale může vyvolat další mohutný exodus. V původně dvoumilionové metropoli severního Iráku totiž stále zůstává asi milion civilistů a podle úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky může v prvních dnech ofenzivy z města odejít až 100 tisíc obyvatel. Světová organizace proto včera vyzvala dárce, aby shromáždili dalších 61 milionů dolarů na nákup stanů a zimního vybavení pro uprchlické tábory v sousedních zemích.
Lisa Grandeová, humanitární koordinátorka OSN, předpokládá 200 tisíc uprchlíků během prvních pár týdnů. Exodus prý může začít už během týdne.
Irácká armáda už ve snaze předejít hromadnému útěku civilistů vyzývala obyvatele Mosulu prostřednictvím rádia, aby zůstali doma. Nad městem také letouny shazovaly tisíce letáků s podrobnými instrukcemi, z nichž citoval list New York Times: lidé si mají zalepit okna, vypnout přívody plynu, ukrýt peníze a cennosti a zůstat v dolních patrech domů. Zvláštní vzkaz je pak určen mladým mužům – až bitva začne, povstaňte proti Islámskému státu.
  |
S podobným varováním přišel i turecký vicepremiér Numan Kurtulmus, podle něhož je jeho země připravena na „stovky tisíc uprchlíků“. Pokud prý ale bude ofenziva správně vedena, nemusí exodus začít. Turecko už dříve upozorňovalo na riziko sektářských střetů, které mohou nastat i po osvobození města od IS.
Kurdové dají přednost irácké armádě
Ofenzivy se účastní turecké letectvo. Oznámil to turecký premiér. Účast Ankary při znovudobývání Mosulu nebyla dosud jasná.
Už při přípravě ofenzivy za znovudobytí města Mosul z rukou bojovníků IS se Turecko a Irák dostaly do sporu kvůli případné účasti Ankary. Ta už dříve oznámila, že si přeje, aby se na osvobozování Mosulu podílela i její armáda a zhruba 3000 iráckých sunnitů, které Turecko vycvičilo na vojenské základně na severu Iráku.
Irácký premiér Hajdar Abádí to ale odmítá. Jeho šíity ovládané vládě záleží na tom, aby se na osvobozovací akci převážně sunnitského Mosulu podílely v první řadě její milice. Podle expertů se vláda domnívá, že se tak zdůrazní vazba Mosulu obklopeného ropnými poli na centrální bagdádskou vládu. Turecko argumentuje, že se tak v oblasti může zvýšit sektářské násilí.
Ze stejných důvodů i kurdské síly, účastnící se ofenzivy, v úterý oznámily, že po pondělním dobytí několika vesnic východně od města nebudou zatím usilovat o další postup. Jeden z velitelů pešmergů řekl, že jeho jednotky dosáhly svého cíle a nyní budou jen „držet své pozice“.
Irácký vicepremiér Hošjar Zibarí řekl v pondělí CNN, že výsledky prvního dne ofenzivy byly „ohromné“, a dodal, že operace proti IS se v dalších dnech bude stupňovat.
Podle mluvčího amerického ministerstva obrany Petera Cooka irácké síly v pondělí postoupily více, než se předpokládalo. Cook ale zároveň upozornil, že operace ještě nějakou dobu potrvá. Očekává se, že irácká armáda nedobude město dřív než koncem roku.
„Uvidíme, zda IS povstane a bude bojovat,“ řekl Cook BBC. Ať už se situace vyvine jakkoli, irácké síly podle něj budou schopny město dobýt. „Jsme připraveni je podpořit, stejně jako zbytek koalice,“ uvedl Cook.
Začátek konce Islámského státu?
Experti se shodují, že pokud islamisté bitvu prohrají, bude to v Iráku znamenat začátek jejich konce. Právě v Mosulu, který je důležitou dopravní i obchodní tepnou a poblíž něhož leží ropná pole, vyhlásil před dvěma lety abú Bakr Bagdádí samozvaný chalífát.
Po pondělním vyhlášení dlouho očekávané ofenzivy zahájily irácké a kurdské síly první fázi operace. V ní hodlají obklíčit město a zabránit případnému útěku džihádistů zejména na západ do Sýrie. Z východu se k městu blížili pešmergové, kteří během pondělí osvobodili hned několik vesnic, jejich velitelé, stejně jako iráčtí generálové, však hlásili urputný odpor IS.
Sebevražední atentátníci a hořící ropné vrty
Islamisté své protivníky ostřelovali a vysílali proti nim sebevražedné atentátníky v autech naplněných výbušninami. V blízkosti města také zapálili několik ropných vrtů, aby kouř znesnadnil letecké bombardování z koaličních letounů.
Ve druhé fázi by do města měli vstoupit iráčtí vojáci podporovaní iráckými protiteroristickými jednotkami, které se už osvědčily při osvobozování Ramádí či Fallúdže.
Rozhodující moment? Začala klíčová bitva o Mosul, největší kořist islamistů v Iráku |
Velkým tématem nadcházející bitvy bylo dlouho angažmá šíitských milicí. Mosul je totiž převážně sunnitské město a například při osvobozování Fallúdže od IS se mnozí provládní šíitští bojovníci mstili na sunnitských obyvatelích města za zločiny islamistů. Podle červencových údajů OSN jen ve Fallúdži unesli 640 sunnitských mužů a chlapců, okolo 50 dalších pak milicionáři popravili nebo umučili k smrti.
Jak 1500 radikálů dobylo dvoumilionové město. Pád Mosulu před dvěma lety šokoval svět |
Tentokrát ale irácké úřady tvrdí, že se podobný scénář opakovat nebude. Šíité sice budou při osvobozování města hrát svou roli, přímo do Mosulu by ale jejich jednotky vstupovat neměly. Místo toho se přesunou do menšího města Havídža asi 100 kilometrů od Mosulu. Tento krok byl prý výsledkem tvrdých jednání, podle nejmenovaného diplomata citovaného agenturou Reuters panují obavy, že se menší město zločinům a sektářskému násilí nevyhne. Mluvčí lidových mobilizačních sil (PMF) ale tvrdí, že se civilisté nemají čeho bát: „Naší rolí je osvobodit je od tyranie Dá’iš (arabská zkratka pro IS). Jsme jejich bratři, ne nepřátelé.“
