„Mravnostní policie nemá s justicí co do činění,“ řekl v Komu Montazerí, který odpovídal na dotaz, proč tato jednotka nyní končí. O den dříve generální prokurátor řekl, že íránské úřady se chystají přezkoumat zákon, který ženám přikazuje povinně si zakrývat hlavu šátky. Zatím ale není jasné, zda navrhnou nějaké změny pravidel, informovala agentura AFP s odkazem na zprávu íránské agentury ISNA.
Kvůli pokračujícím demonstracím se také v neděli na krizovém zasedání sešel v sídle parlamentu v Teheránu prezident Ebrahím Raísí s několika ministry, uvedla agentura DPA.
#UPDATE Iran has scrapped its morality police units after more than two months of protests triggered by the arrest of Mahsa Amini for allegedly violating the country's strict female dress code, local media say. https://t.co/lXXN6Gg3OE
V sobotu prezident jednal s ministrem spravedlnosti Gholámhosejnem Mohsenem Edžeím a předsedou parlamentu Mohammadem Bagherem Ghalíbafem. Podrobnosti o tom, co vrcholní politici probírali, nejsou k dispozici. Podle DPA se spekuluje, že tématem mohly být právě požadavky demonstrantů, kteří žádají mimo jiné revizi ústavy a konec povinného nošení hidžábů, ale také předčasné volby a referendum o dalším směřování země.
Íránský ministr vnitra Ahmad Vahídí v neděli informoval o zřízení vyšetřovacího výboru, který má vyjasnit příčiny občanských protestů, uvedla agentura ILNA. Do výboru však nebyl přizván nikdo z demonstrantů ani kritiků vlády.
Podle agentury Reuters organizátoři íránských protestů vyzývají k třídenní stávce od pondělí do středy, aby zvýšili tlak na vedení země. Prezident Raísí má v plánu ve středu na den studentů navštívit Teheránskou univerzitu. Padají výzvy, aby se ve středu ke stávce připojili i obchodníci, v metropoli má protestní shromáždění zamířit na náměstí Azadí.
Protesty odstartoval jeden hidžáb
Jednotka mravnostní policie, jejíž název v perštině lze přeložit jako „výchovné hlídky“, vznikla v roce 2006 za konzervativního prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Její mužští příslušníci nosí charakteristické tmavě zelené uniformy a ženy v jejích řadách sloužily oblečené do černých čádorů, tedy úboru, který zakrývá hlavu a celé tělo až po kotníky.
Mezi úkoly této mravnostní policie patřil mimo jiné i dohled nad dodržováním náboženských pravidel včetně nošení šátků na veřejnosti.
Nebývalé protesty odstartovala smrt dvaadvacetileté Mahsá Amíníové. Íránská náboženská policie ji zatkla proto, že měla prý špatně nasazený hidžáb. Později policie oznámila, že mladá žena ve vazbě utrpěla infarkt a skončila v nemocnici.
Protesty v Íránu od té doby neustaly. Íránská policie po dobu jejich trvání obvinila na tisíc lidí. Údaje o zatčených se liší, aktivisté z organizace Hrana nicméně jejich počet odhadli již v listopadu na více než 15 tisíc. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk koncem listopadu uvedl, že při protestech bylo zatčeno na 14 000 lidí, včetně dětí.
Podle oficiálních údajů během protestů dosud zemřelo přes 300 lidí, nevládní organizace Iran Human Rights se sídlem v Oslu uvádí na 450 obětí.
V polovině listopadu pak padl i první trest smrti. Nejmenovaného člověka, který údajně podpálil vládní budovu, obvinili z „války proti Bohu“, „korupce na Zemi“ a ohrožování národní bezpečnosti.
13. listopadu 2022 |
