Proces odsoudily vlády zemí souzených občanů i vedení Evropské unie. Britský ministr zahraničí David Miliband označil obvinění za neoprávněná a varoval, že Írán se svým postupem sám diskredituje.
"Potvrdili jsme si solidaritu vůči této íránské provokaci," řekl ministr v souvislosti s podporou, kterou vyjádřila Francie i Švédsko jako předsedající země Evropské unie.
Teheránský proces je procesem proti celé Evropské unii, prohlásilo předsednictví EU. "Akce proti zemi, proti občanovi nebo proti personálu velvyslanectví z Evropské unie je považováno za akt proti EU jako celku a bude podle toho postupováno," uvádí se v prohlášení švédského předsednictví.
"EU bude proces pozorně sledovat a bude žádat, aby (příslušné) osoby byly rychle propuštěny."
"Mezi dnes souzenými je francouzská žena obviněná ze sběru informací a podněcování výtržníků a také místní zaměstnankyně francouzské ambasády," informovala polooficiální íránská agentura Fars.
Souzena je univerzitní učitelka jazyků
Souzena je třiadvacetiletá Francouzka Clotilde Reissová, která v Íránu působila na univerzitě jako učitelka jazyků. Reissová, která byla zatčena 1. července, se dnes podle íránské agentury IRNA přiznala ke své přítomnosti na demonstracích a omluvila se za "chyby". Paříž její obvinění z účasti na nepokojích opakovaně kategoricky odmítla.
Před soudem dnes podle informací agentury Fars stanul také íránský zaměstnanec britské ambasády. Hosejn Rasam prý soudu řekl o vměšování britských diplomatů do nedávných nepokojů a také o svých kontaktech na umírněné politiky a na ústředí kampaně opozičního prezidentského kandidáta Míra Hosejna Músávího. Podle IRNA se také on omluvil za své "chyby" a požádal o shovívavost.
Britská vláda soud s Rasamem označila za "nepřípustný" a prohlásila, že je v rozporu s ujištěními, kterých se jí z íránské strany dostalo. "Odsuzujeme ty soudy a takzvané přiznání vězňů, kterým byla upřena základní lidská práva," řekla mluvčí britského ministerstva zahraničí.
Proces s asi stovkou opozičníků začal v Íránu před týdnem. Souzení čelí řadě obvinění, včetně ohrožování národní bezpečnosti, za které v Íránu hrozí trest smrti. Dnes před soudem stanuly další desítky obžalovaných.
Někteří z jejich příbuzných před soudní budovou protestovali a íránská pořádková policie je rozehnala, uvedla internetová stránka íránských reformátorů.
Íránská vláda se procesem snaží ukončit protivládní demonstrace, které v zemi pokračovaly i více než půldruhého měsíce po prezidentské volbě.
Kontroverzní a podle opozičníků zmanipulovaná volba z 12. června, kterou podle oficiálních výsledků vyhrál dosavadní prezident Mahmúd Ahmadínežád, vyvolala v Íránu největší nepokoje od islámské revoluce v roce 1979 a ukázala na stále hlubší názorové rozdíly mezi předními politiky země.
Podle úřadů bylo při manifestacích usmrceno třicet osob. Na 2000 lidí bylo zatčeno, ale většina z nich byla zase propuštěna. Ve vězení jsou dosud prý asi dvě stovky osob.
