Hlasy se začaly sčítat ručně v sobotu dopoledne a zatím byla vyhlášena jen hrstka vítězných kandidátů. Nicméně stejný průzkum RTE při minulých volbách v roce 2007 se lišil od konečného výsledku jen o půl procenta.
ČTĚTE TAKÉ: |
Koalice Fine Gael a Labouristické strany
Nejpravděpodobnější je tak podle irských médií opakování koalice Fine Gael a Labouristické strany, které spolu vládly již počátkem 90. let.
Irové hlasovali ve stínu finanční krize, která vedla k propadu ekonomického růstu, k vzestupu nezaměstnanosti a k ohromnému zadlužení země. Voliči přičetli odpovědnost tradiční vládní straně Fianna Fáil a dali jí jen 15,1 procenta hlasů. Je to nejhorší výsledek v historii strany, která měla ve všech parlamentech od roku 1932 nejvíc poslanců.
Nejpatrnější je debakl Fianna Fáil v hlavním městě Dublinu, kde získala jen osm procent hlasů a zřejmě jen jediného poslance - dosavadního ministra financí Briana Lenihana. V Dublinu vyhráli labouristé s 31 procenty, kteří porazili i Fine Gael s 27 procenty hlasů.
Podle expertů je nynější neúspěch Fianna Fáil největší kolaps pro jakoukoli irskou politickou stranu od roku 1921, kdy Irsko získalo nezávislost na Británii. "Jsme svědky ohromného posunu," řekl bývalý šéf Fine Gael Garret FitzGerald. "Naposledy se něco takového stalo před více než 90 lety." "Politická scéna Irska se naprosto změnila," uvedl Roger Jupp, předseda institutu Millward Brown Lansdowne, který průzkum pro RTE provedl.
Svého vůbec nejlepšího výsledku dosáhla s 10,1 procenta nacionalistická levicová Sinn Fein, která bývala politickým křídlem Irské republikánské armády. Nezávislí kandidáti získali 15,5 procenta hlasů, zelení 2,7 procenta.
Střed zůstává
I když Irové dali průchod hněvu vůči odcházející vládě, nezměnili tolik ideologické zaměření. Fianna Fáil a Fine Gael jsou obě v podstatě středovými stranami a liší se hlavně ve vztahu k irské historii - založili je stoupenci znepřátelených stran v občanské válce před vyhlášením irské nezávislosti.
Vítěz voleb Fine Gael je o něco pravicovější než odcházející Fianna Fáil. Bude ale zřejmě vládnout se spíše levicovými labouristy.
Obě pravděpodobné vládní strany chtějí znovu otevřít program pomoci ve výši 85 miliard eur, který s Irskem koncem minulého roku dohodla EU a Mezinárodní měnový fond (MMF) a který většina Irů považuje za nevýhodný a ponižující. Šéf Fine Gael a takřka jistý budoucí irský premiér Enda Kenny v kampani sliboval, že bude jednat o snížení úrokové míry na půjčky Irsku v rámci pomoci EU a MMF a o tom, aby ztráty irských bank, které vláda musela zestátnit, nesli i držitelé dluhopisů, nejen irští daňoví poplatníci.
V odcházejícím parlamentu o 166 poslancích má Fianna Fáil 73 mandátů. Podle politologa Michaela Marshe z dublinské Trinity College by její podíl mohl poklesnout na 20 křesel, zatímco Fine Gael by mohla získat 72 a labouristé až 38 křesel.
Vysoká účast
Zatím nebyla oznámena čísla o účasti. Podle irských médií ale vše ukazuje, že překročí 67 procent voličů, kteří přišli k minulým volbám. V Irsku se hlasuje podle systému, který používá preferenční hlasy. Každý volební okrsek posílá do Dáilu, tedy dolní komory, tři až pět poslanců.
Voliči v rámci okrsku seřadí kandidáty podle své preference. Kandidáti, které dostatečný počet voličů zařadí na první místo, jsou zvoleni rovnou. U dalších kandidátů pokračuje v rámci okrsku přerozdělování preferenčních hlasů.
Podpora jednotlivých stran na celostátní úrovni, jak ji zjišťují průzkumy, se tedy nemusí přímočaře odrazit v počtu mandátů.
