První jednání s veřejností začalo ve čtvrtek v Corku. Před tamní univerzitou, kde s občany debatoval ministr zahraničí Micheál Martin, demonstrovalo proti Severoatlantické alianci několik desítek lidí. Malá skupinka pak projev šéfa diplomacie přerušila, což politik označil za nedemokratické chování.
Série debat, které se uskuteční tento a příští týden v největších irských městech, vyvolala silnou reakci opozice i prezidenta Michaela Higginse, který je v zemi značně populární. Ten kritizoval vládu, že si „zahrává s ohněm“, když debatu o irské neutralitě otevírá.
„Tato fóra jsou prostředkem, aby vláda vyvolala dojem, že existuje konsenzus ohledně opuštění irské neutrality,“ řekl deníku Le Monde zákonodárce Daithi Doolan z opoziční strany Sinn Féin.
Vláda se však hájí, že otevřením veřejné debaty nesleduje žádnou „skrytou agendu“, která by vedla k opuštění neutrality. „Nepočítáme s tím, že bychom vstoupili do NATO či jiné vojenské aliance,“ řekl v parlamentu Varadkar. Podle ministra zahraničí Martina pak „každá evropská země vyhodnotila a přehodnotila svou zahraniční, bezpečností a obrannou politiku“ po ruském útoku na Ukrajinu.
Právě ruská invaze přiměla dvě tradičně neutrální země – Švédsko a Finsko – k podání žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Finsko již členství získalo. Další neutrální země v Evropě, například Rakousko a Malta, zatím tento úmysl nemají.
Podle průzkumu, který v červnu zveřejnil deník The Irish Times, si 61 procent Irů myslí, že by jejich země měla zůstat neutrální. Více než polovina respondentů však také podpořila „výrazné zvýšení“ vojenských kapacit země.
Armáda pětimilionového Irska má zhruba 8 000 příslušníků a disponuje pozemním vojskem a malou námořní silou. Nemá vlastní stíhací letectvo, takže ochranu irského nebe zajišťuje to britské. Vláda již oznámila, že chce do roku 2028 zvýšit armádní rozpočet z 1,1 na 1,5 miliardy eur (z 26 na 35,5 miliardy korun).
Největší bezpečnostní rizika vidí irská vláda například v kyberútocích. Obavy také vzbuzují ruské vojenské lodě, které pravidelně manévrují u irských vod.
Irská republika je neutrální od svého vyhlášení v roce 1937 a země zůstala neutrální i při druhé světové válce, což vyvolalo nevoli USA i sousední Británie.
