Podle premiéra Varadkara je jasné, že obě referenda byla výrazně poražena, a to při slušné volební účasti. „Vláda výsledek akceptuje a bude ho plně respektovat. Jako předseda vlády a jménem vlády přijímám za výsledek odpovědnost. Bylo naší odpovědností přesvědčit většinu lidí, aby hlasovali pro, a to se nám zjevně nepodařilo,“ řekl Varadkar citovaný stanicí RTÉ.
Ve dvou referendech, která se záměrně konala na Mezinárodní den žen, mohlo hlasovat 3,5 milionu registrovaných voličů. První otázka se ptala, zda má být v ústavě nahrazena pasáž o práci žen v domácnosti pasáží o péči členů domácnosti o sebe navzájem (40. dodatek).
Druhá otázka směřovala na definici rodiny, kterou současná ústava popisuje výhradně jako sezdané manžele s možnými dětmi. Referendum nabízelo možnost považovat za rodinu i partnery s dětmi, kteří se nevzali (39. dodatek). Podle irských oficiálních statistik se přitom mimo manželství rodí zhruba 40 procent dětí v Irsku.
V referendu o definici rodiny mělo odmítavý postoj podle oficiálních konečných výsledků 67,7 procenta procent hlasujících. V referendu o postavení žen bylo odmítavých hlasů 73,9 procenta.
Odmítavý postoj většiny katolické společnosti podle irského deníku znamená velkou porážku pro Varadkarovu vládu, ale i pro všechny ostatní politické strany, které doporučovaly hlasovat pro změny ústavy. Člen vládní strany zelených Eoin Madden poznamenal, že velké politické strany neudělaly dost pro to, aby v referendu uspěly. Poukazuje na rozdíly mezi názorem na venkově a ve městech i na nedostatečnou osobní aktivitu politiků při vysvětlování smyslu referenda.
Ještě před hlasováním premiér Varadkar prohlásil, že vítězství „ne“ by bylo „krokem zpět“ a „mnoha lidem by vyslalo vzkaz, že podle ústavy nejsou rodinami“, píše AFP.
V Irsku jsou změny ústavy z roku 1937 možné pouze referendem. Tak došlo k zásadním změnám v roce 2015, kdy Irové schválili sňatky osob stejného pohlaví, nebo v roce 2018, kdy zrušili zákaz potratů.
Debata týkající se úpravy pasáže o domácích povinnostech žen byla méně vyhrocená než spory o potraty a stejnopohlavní sňatky. Všechny hlavní irské politické strany obě navržené změny podporují a průzkumy veřejného mínění naznačovaly, že projdou, i když řada voličů byla do poslední chvíle nerozhodnutá.
