„Útok se odehrál v kontextu zuřící války mezi Islámským státem a zeměmi bojujícími proti islámu,“ uvedl podle Reuters Islámský stát prostřednictvím své propagandistické agentury Amak.
Zveřejněné video je dlouhé minutu a 31 vteřin, uvedla agentura Reuters. Ukazuje podle ní detailní pohled na jednoho z ozbrojenců, jak začíná střílet na několik lidí, když vchází zřejmě do koncertní haly.
Teroristická organizace také zveřejnila fotografii čtyř osob, které údajně útočily v koncertní síni v Krasnogorsku u Moskvy, píše Reuters. Ruské úřady uvádí, že čtveřici ráno zadržely, když se pokoušela dostat k ukrajinské hranici. Spojitost s Ukrajinou naznačil v projevu k útoku také ruský prezident Vladimir Putin. Kyjev jakékoli spojování s událostí odmítá. V autě, ve kterém podezřelí prchali z Moskvy, se podle jednoho z ruských poslanců našly cestovní pasy Tádžikistánu, ruská média zveřejnila záběry, na nichž jeden ze zadržených odpovídá na otázky tádžicky.
Kyjev jakékoli spojování s událostí odmítá. V autě, ve kterém podezřelí prchali z Moskvy, se podle jednoho z ruských poslanců našly cestovní pasy Tádžikistánu, ruská média zveřejnila záběry, na nichž jeden ze zadržených odpovídá na otázky tádžicky.
Při střelbě útočníci zabili nejméně 133 lidí a mnoho dalších zranili. Některé ruské zdroje přitom hovoří až o 150 obětech.
Islámský stát se v minulosti přihlásil také k velkému teroristickému útoku v Belgii, které se odehrál ve stejné datum jako páteční útok, tedy 22. března, ale o osm let dříve. Zasaženo tehdy bylo bruselské letiště a metro, atentáty si vyžádaly 32 obětí na životě a na 340 zraněných.
Spojené státy v pátek uvedly, že mají k dispozici zpravodajské informace, které potvrzují, že k útoku se hlásí Islámský stát-Chorásán, což je afghánská větev této teroristické organizace. Objevila se ve východním Afghánistánu koncem roku 2014 a podle Reuters si rychle si získala pověst extrémně brutálního uskupení. V sobotu označila IS za jediného viníka útoku u Moskvy také mluvčí americké Národní bezpečnostní rady.
Páteční útok v Rusku byl sice dramatickou eskalací, ale podle odborníků se tato skupina v posledních letech stavěla proti Putinovi.
„Islámský stát-Chorásán se v posledních dvou letech upnul na Rusko a ve své propagandě často kritizuje Putina,“ upozornil Colin Clarke z newyorské výzkumné skupiny Soufan Center. Michael Kugelman z washingtonského Wilsonova centra uvedl, že toto uskupení „vidí Rusko jako spoluviníka aktivit, které pravidelně utlačují muslimy“. Dodal, že skupina mezi své členy počítá také řadu středoasijských bojovníků, kteří mají s Moskvou vlastní problémy.
