Přestože na ratifikaci nepanuje mezi členskými státy souhlas, posudek Soudního dvora EU z roku 2021 potvrdil, že Evropská unie může Istanbulskou úmluvu ratifikovat i bez jednomyslného souhlasu. Rada EU proto požádala Parlament o souhlas s dokončením procesu ratifikace.
Přistoupení se týká pouze omezeného rozsahu, který spadá do kompetencí EU. Jde například o spolupráci v trestněprávních záležitostech nebo úpravě práva pro evropské instituce.
Přistoupení EU k Istanbulské úmluvě tedy nezbavuje členské státy povinnosti, aby ji ratifikovaly samy. Europoslanci a europoslankyně proto opakovaně vyzývají zbývajících šest zemí – Bulharsko, Česko, Maďarsko, Lotyšsko, Litvu a Slovensko – aby úmluvu neprodleně ratifikovaly.
Istanbulská úmluva a genderIstanbulská úmluva pracuje s pojmem gender. Tento pojem, na rozdíl od pojmu pohlaví, které je biologicky dané a se kterým se rodíme, znamená sociálně ustanovené role, chování, jednání a vlastnosti, která příslušná společnost pokládá za odpovídající pro ženy a muže. Zdroj: Úřad vlády ČR |
Istanbulskou úmluvu podepsalo Česko v květnu 2016. Spory se vedou o její ratifikaci, neboť stále vyvolává silné emoce a mnoho dezinformací.
Za cíl si přitom klade zlepšit pomoc obětem domácího a sexuálního násilí, kterých rapidně přibylo také během pandemie koronaviru.
Podle výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění z roku 2019 je zastánců Istanbulské úmluvy dvakrát víc než odpůrců. Řada lidí však na dokument nemá názor a neví, co by měl v praxi přinést.
„Dnes už (Istanbulská úmluva) žije svým životem a má symbolický význam pro dvě strany – pro konzervativní, která tvrdí, že úmluva škodí, a pro ty, pro které jde o užitečnou věc, která má zlepšit boj proti domácímu násilí a násilí na ženách,“ uvedla v rozhovoru pro iDNES.cz eurokomisařka Věra Jourová.
Dodala, že je potřeba, aby se úmluva demytizovala a de-démonizovala. „A aby si ji znovu přečetli všichni ti, kteří podlehli tomu, čemu říkám interpretační paranoia,“ doplnila. K boji s dezinformacemi, které úmluvu opřádají, vyzvali také europoslanci na únorovém jednání. Varovali také před děním v Polsku, kde se vláda nejen snaží od úmluvy odstoupit, ale bojuje proti rovnosti pohlaví například zákazem potratů.
Česko na půdě europarlamentu už čelilo kritice
Na půdě europarlamentu už dříve zazněla kritika zmíněných států včetně Česka, že s ratifikací úmluvy tak dlouho váhají. „Je ostuda, že šest členských zemí stále neratifikovalo Istanbulskou úmluvu,“ řekla Estonka Yana Toomová a konkrétně zmínila Česko, Maďarsko, Slovensko. Ale také Polsko, kde konzervativní vláda ohlásila záměr od úmluvy odstoupit.
Španělka María Soraya Rodríguezová Ramosová ke zmíněným zemím ještě přidala Bulharsko, Litvu a Lotyšsko a hovořila o této skupině jako o „nejvíce reakcionářských státech“.
Istanbulská úmluva
|
29. července 2020 |
