Čubajse v neděli hospitalizovali poté, co mu náhle začaly dřevěnět nohy a ruce. Známé ruské novinářce Kseniji Sobčakové to řekla jeho manželka Avdoťja Smirnovová. Jeho stav se údajně během pobytu v nemocnici zlepšil.
Sedmašedesátiletý politik sám uvedl, že u něj byl diagnostikován Guillainův–Barrého syndrom, závažné autoimunitní onemocnění postihující periferní nervovou soustavu, které se projevuje vzestupnou paralýzou od nohou až po obličej.
Jeho pokoj ovšem zároveň prohledali specialisté v ochranných oblecích, náhlou nevolnost podle deníku La Repubblica prošetřuje italská policie. To naznačuje, že v Itálii panují obavy, že se prominentní exulant stal obětí dalšího toxického útoku ruských tajných služeb.
Anatolij Čubajs se především v 90. letech pohyboval v nejvyšších patrech ruské politiky. V divoké éře Jelcinovy vlády byl odpovědný za privatizaci a přechod Ruska k tržnímu hospodářství. Později se stal šéfem ruského energetického monopolu RAO UES.
Za jeho postupnou privatizaci a reformu celého energetického sektoru si vysloužil pověst největšího reformátora v Rusku. I proto byl v roce 2008 jmenován šéfem státní korporace Rosnanotech, která měla být jakýmsi technologickým centrem pro podporu start-upů a hledání ekonomických alternativ k závislosti na exportu ropy a zemního plynu.
 |
Jeho vliv ovšem po návratu Putina do prezidentské funkce postupně upadal, před dvěma lety se stal jeho mezinárodním zmocněncem pro klimatické otázky. Na konci března funkci opustil a odjel z Ruska. Důvod oficiálně neuvedl, předpokládá se ovšem, že tak učinil kvůli svému nesouhlasu s Putinovou agresí na Ukrajině.
Na počátku května se objevily informace, že pobývá v Izraeli (Čubajsova manželka je Židovka, také jeho matka byla Židovka pocházející z Litvy). Na severu Sardinie údajně pobýval na dovolené. Mluvčí Kremlu tehdy prohlásil, že Moskva se o Čubajsův osud nezajímá. „Je známo, že je v cizině, pro nás nepracuje,“ uvedl tehdy Dmitrij Peskov.
Podle listu The New York Times zprávy o Čubajsově neurologickém onemocnění vzkřísily vzpomínky na dřívější oběti ruských tajných služeb, pro něž je použití jedu tradičním prostředkem k likvidaci nepřátel.
Například opoziční vůdce Alexej Navalnyj byl před dvěma lety otráven novičokem a přežil hlavně díky převozu do Německa. Stejným jedem byl už dříve spáchán útok proti někdejšímu dvojitému agentovi Sergeji Skripalovi, který po výměně špionů trávil podzim života v Anglii. Také on přežil.
Menší štěstí měl někdejší agent FSB Alexandr Litviněnko, kterého dvojice ruských agentů otrávila v Londýně v roce 2006 radioaktivním poloniem. Britský soud později došel k závěru, že vraždu pravděpodobně schválil sám Vladimir Putin.
Vraždu Litviněnka zřejmě posvětil sám Putin tvrdí britský soudce:
21. ledna 2016 |
