V detenčních zařízeních bude možné migranty držet až 18 měsíců místo současných šesti. „To je dostatek času na provedení veškerých kontrol, a také na vyhoštění v případě těch, kteří nemají právo na mezinárodní ochranu,“ uvedla premiérka Giorgia Meloniová.
Rakouský kancléř Karl Nehammer o víkendu zmínil možnost posílit kontrolu na hranicích s Itálií, což dnes v Římě vyvolalo nevoli. Ministr dopravy Matteo Salvini, který jinak hájí důsledné kontroly na hranicích, označil kancléřův návrh za „facku evropské solidaritě“ a za vážnou urážku. Podle agentury APA, která cituje velitele místní policie, ale zatím rakouské úřady nezaznamenaly vetší pohyb migrantů přes Brennerský průsmyk, což je jedna z hlavních tras z Itálie dál na sever.
Francie se chystá zřídit nové zařízení pro dočasné zadržování migrantů u hraničního přechodu s Itálii v Mentonu. Ministerstvo vnitra v Paříží však odmítlo informace o „táboru pro migranty“, o kterém psal tisk. Zařízení má sloužit pro dočasné zadržení migrantů bez povolení k přechodu hranice, než budou předání zpět Itálii, uvedla dnes agentura AFP.
Řím volá po pomoci OSN i NATO
„Neexistují zdi, které by dokázaly zastavit pohyb milionů a milionů lidí,“ řekl ministr zahraničí Antonio Tajani novinářům v New Yorku. Dodal, že o náporu migrantů chce mluvit na zasedání Valného shromáždění OSN, informovala agentura ANSA.
Největšímu tlaku v Itálii čelí malý ostrov Lampedusa, který v neděli na pozvání italské premiérky Giorgii Meloniové navštívila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ta představila desetibodový plán pro Lampedusu, který obsahuje například možnou další námořní misi EU ve Středozemním moři.
Podle italského ministerstva vnitra do Itálie letos zatím přišlo více než 127 tisíc migrantů, což je přibližně dvojnásobek oproti stejnému období loňského roku. Tajani říká, že s tímto problémem si neporadí ani samotná unijní sedmadvacítka, a vyzval, aby se do jeho řešení zapojily OSN a NATO.
Dnes Meloniová řekla, že Řím bude sledovat plnění závazků ze strany Bruselu pro zmírnění migračních tlaků. Italská premiérka zmínila urychlené uvolnění prostředků pro Tunisko, odkud velká část migrantů vyplouvá. S penězi počítá dohoda uzavřená mezi EU a vládou autoritářského prezidenta Kaíse Saída v červenci. Brusel však podmiňuje uvolnění peněz provedením reforem, které se Saídova vláda zdráhá plnit.
„Dnes dáme zmocnění ministerstvu obrany, aby vybudovalo v co nejkratším čase struktury pro zadržení nelegálních migrantů,“ řekla podle agentury ANSA na zasedání vlády Meloniová.
Podle italského tisku vláda zvažuje, že by takové struktury vznikly v každém italském kraji, což ale vyvolalo nevoli mezi místními politiky včetně těch z pravicových a krajně pravicových stran, jež jsou u vlády. Meloniová uvedla, že nová zařízení vzniknou v oblastech „s velmi nízkou hustotou obyvatel“ a že nepovedou ke zvýšení kriminality ve městech.
O řadě dalších opatření však bude italská vláda rozhodovat až příští týden. Mělo by jít například o přednostní kanál pro zpracování žádostí podaných ženami a dětmi bez doprovodu. Italská vláda chce zpřísnit podmínky, za kterých se migrant může prohlásit za nezletilého bez doprovodu, a tudíž využít vstřícnějších migračních požadavků.
Opoziční politici připomínají, že krajně pravicová politička Meloniová kritizovala předchozí vlády za nezvládnutí migrace při výrazně menších počtech migrantů připlouvajících do Itálie a že slibovala voličům „námořní blokádu“. Při daleko nižších číslech Meloniová v minulosti mluvila o invazi či etnickém nahrazování původního obyvatelstva, z čehož obviňovala tehdejší vládní politiky. Levicoví politici pak nyní kritizují budování nových detenčních zařízení a prodloužení doby zadržení.
„Je to opatření, které je mírně řečeno hanebné,“ uvedl šéf italských Zelených Angelo Bonelli.
Na Lampedusu, která je italským nejjižněji položeným ostrovem a má 6300 obyvatel, za poslední týden dorazilo 11 tisíc migrantů. Platí na ní nouzový stav.
