Plán se týká 25 ohrožených měst a vytváří nově sedm takzvaných červených zón, tedy nejvíce ohrožených oblastí, uvedl britský list The Independent. Úřady ho chtějí zveřejnit do konce tohoto měsíce.
V Indonésii vychrlila sopka mrak popela. Úřady pátrají po stovkách turistů |
„V tuto chvíli sice nemáme žádné problémy, ale je naší povinností se připravit,“ uvedl De Luca. Podle něj je třeba využít toho, že vulkán, vypínající se do výšky 1281 metrů nad Neapolským zálivem, je nyní spící a nevykazuje žádné známky činnosti. Podle plánu by evakuace celé ohrožené oblasti neměla trvat více než 72 hodin. Z toho 12 hodin je vyhrazeno na organizaci, 48 hodin na samotný přesun a dalších 12 hodin představuje jakousi bezpečnostní pojistku.
Tato opatření by byla spuštěna pouze v případě, že úřady vyhlásí nejvyšší, čtvrtý stupeň erupce. Pokud by tato situace nastala, úřady by vypravily pro obyvatele rizikových oblastí 500 autobusů a 220 vlaků.
Někteří odborníci ale varují, že i přes veškeré preventivní úsilí je region stále připraven nedostatečně. Podle předsedy Národní rady geologů Franceska Pedutoa je sice plán dobře promyšlený, ale hrozí chyby při jeho případném uskutečnění. „Ti, kteří by nakonec (evakuaci prováděli), tedy místní civilní obrana z dotčených měst, plány nestudují, a nemusí být schopni plán realizovat,“ řekl Peduto.
Finanční pomoc
Experti také tvrdí, že ohroženo nakonec nebude celé území spadající do rozšířených „červených zón“. Je ale těžké předvídat, kudy se láva případně vydá, dodávají současně. De Luca uvedl, že města v okolí sopky dostanou finanční pomoc, která jim umožní budovat evakuační infrastrukturu a zahájit informační kampaň o způsobech evakuace. Každému z měst navíc bude přiděleno partnerské město jinde v Itálii, kam by se obyvatelé v případě výbuchu Vesuvu přesunuli.
Jih Islandu se znovu chvěl. Magma pod Katlou se dalo do pohybu, říkají seismologové |
Vesuv je jediná sopka v kontinentální Evropě, která vybuchla v posledních sto letech. Bývá považována za jednu z nejnebezpečnějších na světě, jednak kvůli hustému osídlení v jejím okolí a také kvůli sklonům k nejničivějšímu typu erupce. Takzvaná pliniovská erupce z roku 79 našeho letopočtu zničila města Pompeje, Herculaneum a další místa. Pod Vesuvem tehdy zahynulo na 25 000 lidí. Další velký výbuch nastal v roce 1631, poslední erupce pak byla zaznamenána v roce 1944.
Místní obyvatelé se v roce 2007 obrátili na Evropský soud pro lidská práva (ECHR) se stížností na předchozí evakuační plán, který byl podle nich nedostatečný. Italská vláda už dříve zřídila fond, z nějž chtěla financovat přesídlování obyvatel žijících v nebezpečné oblasti, tato snaha ale nebyla úspěšná.
