Mluvčí izraelského premiéra pozvánku k přímým rozhovorům vzápětí uvítal, palestinská samospráva má zaujmout konečné stanovisko ještě v pátek. Přímé jednání už odmítlo radikální palestinské hnutí Hamas.
Cílem rozhovorů, které byly v minulosti několikrát přerušeny kvůli konfliktům nebo zablokovaným jednáním, je ustavit samostatný palestinský stát v sousedství Izraele.
Clintonová: Žádám o vytrvalost
Clintonová doufá, že jednání během roku dospěje k celkové mírové dohodě o uspořádání na Blízkém východě. "Bezpochyby se setkáme s překážkami. Nepřátelé míru se budou snažit nás porazit .. ale žádám strany o vytrvalost a snahu pokročit vpřed i v těžkých časech," prohlásila.
Kdo bude vyjednávatIzrael má zastupovat předseda vlády Benjamin Netanjahu, palestinskou samosprávu její předseda Mahmúd Abbás. Měli by setkat už 1. září na večeři, na niž byl pozván také bývalý britský premiér Tony Blair, který je vyslancem kvarteta. Následující den by se měli sejít k rozhovorům pod záštitou amerického prezidenta Baracka Obamy. Na první zasedání byli přizváni také egyptský prezident Husní Mubarak a jordánský král Abdalláh II. |
Palestinský vyjednávač Saíb Irikát předtím řekl, že prohlášení kvartetu prostuduje výkonný výbor Organizace pro osvobození Palestiny (VV OOP). Na schůzce bude přijato adekvátní rozhodnutí a do té doby "je předčasné" zveřejňovat postoj palestinské strany, zdůraznil Irikát.
Podle agentury Reuters uvítal po vyhlášení Clintonové vysoký palestinský činitel stanovisko kvartetu o mírových rozhovorech a vyhradil si komentář vůči pozvánce Washingtonu.
Ožehavá témata
Jednání mají zahrnovat i hlavní sporné body jako hranice budoucího palestinského státu, politický status Jeruzaléma, bezpečnostní záruky pro Izrael a otázka práva na návrat pro palestinské uprchlíky.
Izraelsko-palestinské mírové rozhovory označované za sbližovací dosud zprostředkovával americký emisar George Mitchell. Nepřinesly však žádný hmatatelný výsledek a jejich stanovený čtyřměsíční rámec vyprší k 1. září.
Ve čtvrtek americké diplomatické zdroje naznačovaly, že dohoda o přímém jednání je na spadnutí. Palestince a Izraelce do Washingtonu přizvou strany podporující mírový proces, což jsou kromě USA také Rusko, OSN a Evropská unie.
Mírový proces30. října 1991 - V Madridu se konala mírová konference o Blízkém východě za účasti arabských a izraelských představitelů pod patronací USA a Sovětského svazu. První přímé rozhovory mezi Izraelem a arabskými státy zůstaly bez výsledku. 13. září 1993 - Ve Washingtonu podepsána dohoda mezi Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) o omezené palestinské autonomii v pásmu Gazy a na západním břehu Jordánu a o vzájemném uznání, která ukončila 45 let nepřátelství mezi Izraelem a Palestinci. Dohodu, která se nazývá Oslo I. podle metropole Norska, kde se od ledna do září 1993 konala tajná jednání, podepsali Šimon Peres a Mahmúd Abbás. 4. května 1994 - V Káhiře podepsána dohoda o podrobnostech palestinské autonomie v pásmu Gazy a v Jerichu. Izrael se stáhl ze 70 procent pásma Gazy a z Jericha. 28. září 1995 - Ve Washingtonu podepsána dohoda (Oslo II.) o rozšíření palestinské samosprávy na západním břehu Jordánu. 4. listopadu 1995 - Při atentátu, který spáchal židovský pravicový fanatik, zemřel v Tel Avivu izraelský premiér Jicchak Rabin. 15. ledna 1997 - V Erezu uzavřena dohoda o stažení izraelských vojáků ze čtyř pětin Hebronu. 23. října 1998 - Ve Washingtonu podepsáno Memorandum z Wye River o rozšíření palestinské autonomie. Izraelská vláda ale dohodu o dva měsíce později pozastavila. 11.- 25. července 2000 - Neúspěšný izraelsko-palestinský summit v Camp Davidu o konečné mírové dohodě. Obě strany se nedohodly na problému Jeruzaléma a palestinských uprchlíků. 28. září 2000 - Po návštěvě šéfa opozičního Likudu Ariela Šarona na Chrámové hoře v Jeruzalémě vypukla druhá palestinská intifáda, ve které do února 2005 zahynulo přes 4700 lidí, z toho na 3600 Palestinců. 23. prosince 2000 - Americký prezident Bill Clinton navrhl mírový plán (zahrnoval mimo jiné předání východního Jeruzaléma včetně Chrámové hory a 95 procent území okupovaných Izraelem od roku 1967 pod palestinskou správu, Izrael by měl anektovat židovské osady na západním břehu Jordánu, palestinským uprchlíkům mělo být přiznáno velmi omezené právo na návrat, měl být vytvořen palestinský stát). Zůstal nerealizován. 28. března 2002 - Summit Ligy arabských států (LAS) v Bejrútu přijal iniciativu Saúdské Arábie na uzavření míru mezi arabskými zeměmi a Izraelem. Podmínkou bylo, že židovský stát odevzdá arabská území okupovaná od roku 1967, uzná palestinský stát s východním Jeruzalémem jako hlavním městem a že vyřeší problém uprchlíků. Izrael to odmítl. 24. června 2002 - Americký prezident George Bush navrhl řešení "dvou států pro dva národy", které žijí vedle sebe v míru. 30. dubna 2003 - USA předaly Izraeli a Palestincům nový mírový plán (tzv. cestovní mapu, kterou vypracovaly USA, OSN, Evropská unie a Rusko). Plán počítal mj. s vytvořením samostatného palestinského státu do roku 2005, ukončením palestinských násilností a terorismu, ukončením konfliktu včetně okupace území, které Izrael dobyl v roce 1967, a s uznáním práva Izraele na existenci v míru a bezpečí od arabských států. 1. prosince 2003 - V Ženevě představen mírový plán s názvem Ženevská iniciativa, který připravili izraelští a palestinští opoziční politici a intelektuálové. 12. září 2005 - Dokončen odsun ze všech 21 židovských osad v pásmu Gazy a ze čtyř osad na severu západního břehu Jordánu, čímž po 38 letech skončila izraelská okupace pásma Gazy. 14. června 2007 - Radikální islamistické hnutí Hamas, které odmítá mírové dohody s Izraelem, ovládlo pásmo Gazy, když dobylo hlavní bašty hnutí Fatah prezidenta Mahmúda Abbáse v Gaze. 27. listopadu 2007 - Na mezinárodní konference v americkém Annapolisu se Izraelci a Palestinci dohodli, že rozhovory skončí do konce roku 2008 mírovou dohodou. Hnutí Hamas nebylo na konferenci pozváno a považovalo konferenci za ztrátu času. 27. prosince 2008 - Izrael zahájil v pásmu Gazy operaci Lité olovo s cílem přimět radikální hnutí Hamas, které v Gaze vládlo, aby přestalo ostřelovat izraelské území. Konflikt skončil 18. ledna 2009 příměřím. Palestinská autonomie přerušila veškeré kontakty s Izraelem. 14. června 2009 - Předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu vůbec poprvé připustil existenci nezávislého palestinského státu, který nesmí být ozbrojen a Izraeli to musí být zaručeno. 22. září 2009 - Třístranná schůzka amerického prezidenta Baracka Obamy s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v New Yorku. Obama vyzval Izrael a Palestince, aby obnovili formální mírové rozhovory. 8. května 2010 - Palestinské vedení schválilo nepřímé mírové rozhovory s Izraelem za zprostředkování USA. 20. srpna 2010 - Oznámeno, že Izrael a palestinská samospráva budou pozvány k přímým mírovým rozhovorům na 2. září do Washingtonu. |
