Válka v Izraeli
Sledovat další díly na iDNES.tvNa jednání do Egypta ve středu přicestoval lídr Hamásu Ismáíl Haníja, který zřejmě pobývá v Kataru. Právě tyto země sehrály klíčovou roli ve zprostředkování minulých jednání mezi Hamásem a Izraelem, jež vedly k týdennímu klidu zbraní na konci listopadu.
Haníja na jednání se zástupci egyptské zpravodajské služby podle zdrojů listu The Wall Street Journal (WSJ) řekl, že do Káhiry přijel, aby dosáhl příměří a větší humanitární pomoci pro Pásmo Gazy, ale že Izrael musí před jakýmkoli jednáním o propuštění rukojmích nejdříve zastavit své bojové operace.
Izrael však říká, že svou vojenskou kampaň nepřeruší a že tato podmínka Hamásu není východiskem k jednání. Jeho armáda v těchto dnech stupňuje operace ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy, kde se podle ní pravděpodobně skrývá vojenské vedení Hamásu, poznamenal WSJ. Izrael vede proti Hamásu, který v Pásmu Gazy vládne, válku v odvetě za krvavé útoky ze 7. října s cílem toto islamistické hnutí zcela zničit.
Jednání o rukojmích se měli poprvé zúčastnit také zástupci skupiny Palestinský Islámský džihád, spojence Hamásu, která rovněž prohlásila, že Izrael musí před zahájením jednání nejdříve vyhlásit příměří.
Islámský džihád navíc požaduje, aby Izrael výměnou za více než 100 rukojmích, kteří zůstávají v Gaze, propustil všechny jeho palestinské vězně, jichž jsou tisíce. Bojovníci Islámského džihádu, který Spojené státy označily za teroristickou organizaci, stejně jako Hamás, se 7. října účastnili útoků na Izrael a vzali vlastní rukojmí.
Podle egyptských představitelů neznamená odmítavý postoj Hamásu neúspěch v jednáních, ale spíše snahu vyvinout tlak na Izrael, aby nabídl další ústupky. Podle dřívějších informací ze zdrojů WSJ Hamás požadoval přerušení bojů na dva týdny. Vojenské křídlo Hamásu na žádost listu o komentář nereagovalo, mluvčí izraelské vlády se k věci odmítl vyjádřit.
Izraelská armáda tvrdí, že našla síť tunelů vedení Hamásu
BBC informovala o prohlášení izraelské armády, že našla síť tunelů, které používalo administrativní i vojenské vedení hnutí Hamás ve městě Gaza na severu pásma, včetně politických i vojenských vůdců jako je Ismáíl Haníja, Jahjá Sinvár a Muhammad Díf.
Podle prohlášení se tunely nacházejí v bezprostřední blízkosti obchodů, vládních budov, obytných domů a školy. Po týdnech bojů armádní jednotky převzaly v pásmu kontrolu nad „elitní čtvrtí“ v největším městě Gaza. Síť tunelů, které armáda označuje jako „podzemní teroristické město“, se napojuje na „podzemní infrastrukturu v oblasti nemocnic Rantisí a Šífa,“ uvedla armáda.
Tunelové šachty byly podle armády propojeny s „rezidencemi a kancelářemi vysoce postavených představitelů“ Hamásu a sloužily k řízení „operační činnosti“ hnutí i k „chráněnému každodennímu pohybu centrem města Gazy“.
Armádní mluvčí Daniel Hagari ve středu uvedl, že armáda se přesunula do poslední zbývající bašty Hamásu ve městě Gaza. Izraelská armáda ve čtvrtek oznámila, že přišla o další tři příslušníky, čímž se počet vojáků zabitých od zahájení pozemní ofenzívy zvýšil na 137.
Izraelská armáda také podle BBC přiznala významnou chybu. Vyšetřování incidentu, kdy izraelští vojáci omylem zastřelili tři Izraelce držené jako rukojmí v Gaze ukázalo, že pět dní před střelbou zachytila kamera na vojenském pátracím psu jejich volání o pomoc v hebrejštině. Mluvčí Hagari uvedl, že nahrávka byla přezkoumána až poté, co byli rukojmí zabiti, když se snažili dát o sobě vědět izraelským silám. Incident vyvolal v Izraeli velký rozruch a zvýšil tlak na vládu, aby dosáhla nové dohody o klidu zbraní s Hamásem.
Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) uvedl, že izraelská armáda ve středu nařídila na sociálních sítích „okamžitou evakuaci“ oblasti pokrývající asi 20 procent města Chán Júnis. Podle OCHA v dané oblasti žilo před začátkem izraelské ofenzivy před dvěma měsíci více než 111 tisíc lidí a nyní zde žije ve 32 táborech asi 141 tisíc Palestinců prchajících před boji.
