Návrh zákona, který omezuje pravomoci Nejvyššího soudu ve prospěch vlády, vyvolával vášně a protesty měsíce před schválením. Dá se očekávat, že protesty nyní ještě zesílí. V úterý například do čtyřiadvacetihodinové stávky kvůli zákonu vstoupili izraelští lékaři.
„Je tu hrozba. Je to vážná hrozba,“ řekl Olmert britské televizi. „To se nikdy předtím nestalo a my nyní směřujeme k občanské válce,“ dodal liberální politik, který zemi vládl mezi lety 2006 až 2009 coby šestnáctý premiér Izraele.
Palestinci zase podle televize Al-Džazíra tvrdí, že schválený zákon izraelské vládě usnadní prosazovat politiku, jež slouží její „krajně pravicové“ agendě.
Zákon „oslabuje a eliminuje jakýkoli dohled Nejvyššího soudu nad rozhodnutími vlády“, řekl palestinský člen Knesetu Ahmad Tíbí, který stojí v čele středolevé strany Taal. Zvláště to podle něj platí pro jmenování vysokých úředníků, ale i pro další významná rozhodnutí.
Amdžad Irákí z palestinského časopisu +972 Magazine řekl, že jde o jmenování na důležité posty u policie, v armádě či ve finančních institucích. Taková jmenování se přímo týkají palestinských občanů Izraele, upozornil Irákí. Pondělní schválení zákona podle něj Palestincům bere možnost tato jmenování napadnout. Vláda nyní může uplatňovat svou politiku „mnohem rychleji“, dodal.
Některé izraelské deníky v úterý vyšly s černou titulní stranou a s textem „černý den pro izraelskou demokracii“. Formálně jde o inzerát, který zaplatilo protestní hnutí sdružující mimo jiné zástupce izraelského technologického průmyslu.
בוקר קשה לדמוקרטיה, אבל הקטר של ישראל לעולם לא יוותר.
מודעות שפרסמנו היום. <a href="https://t.co/BGIgtX7rBn">https://t.co/BGIgtX7rBn</a>
Například newyorský deník The Wall Street Journal však naznačil, že obavy o izraelskou demokracii jsou přehnané. „Soudci o své rozsáhlé pravomoci při jmenování nových soudců nepřišli. Soud může nadále projednávat téměř každý případ, i když jde o čistě politickou otázku, u níž nebyl žádný žalující přímo poškozen... Jinými slovy nejde o skutečnou reformu justice a demokracie v Izraeli neumírá,“ napsal list.
Naopak například španělský deník El Mundo napsal, že izraelský premiér se rozhodl pokračovat v plánované reformě, „která představuje útok na demokracii“. „V zemi, která nemá ústavu, senát, ani federální strukturu, které by mohly zajistit systém vzájemné kontroly, znamená tento záměr, že vláda Netanjahua, který sám čelí obvinění z korupce, de facto usiluje o neomezenou moc. Jaderná mocnost Izrael by tak mohla přijít o morální autoritu být jedinou skutečnou demokracií na Blízkém východě,“ píše El Mundo.
Polský list Rzeczpospolita varuje, že v Izraeli, který oslavil pětasedmdesát let existence, jde nyní o bezpečnost země, v níž „právo diktují“ nacionalisté a náboženští extrémisté. „Přizpůsobují ho blízkovýchodnímu okolí a vzdalují ho Západu,“ poznamenala Rzeczpospolita.
