Profesor Chen Hoffmann společně se svou ženou a dětmi zahajují židovský šabat každý pátek večer společným jídlem. Už několik týdnů ho pravidelně zakončují na velkém protivládním shromáždění. „Nemáme ve zvyku chodit protestovat do ulic, ale jsme k tomu přinuceni, protože přicházíme o naši zemi. Tak to cítíme,“ říká pro BBC tento lékař během své účasti na sobotní demonstraci v centru Tel Avivu. Hoffmann, přední izraelský radiolog, se teď připravuje na působení v nemocnici ve Velké Británii.
K odchodu se navíc snaží přesvědčit i další členy rodiny, kteří mají evropské pasy. „Do Londýna jedu na roční studijní volno. Bude to můj pokus, jak zjistit, zda bych dokázal žít mimo Izrael,“ vysvětluje. „Pokud bude situace tak špatná – a zhoršuje se každým dnem – najdeme si nové místo k životu,“ dodává.
Lidé troubící na trubky a mávající izraelskými vlajkami na Kaplanově ulici v Tel Avivu vyjadřují svůj vztek. Vyvolal ho zákon, který má omezit pravomoci nejvyššího soudu. Podle demonstrantů zákon ohrožuje demokracii. Izraelská vládní koalice, zastávající tvrdou linii, však tvrdí, že její kroky demokracii posilují.
 |
Zákon podle vlády napravuje soudní systém, v němž mohou být zvolení politici příliš snadno přehlasováni. Protestující sice doufají, že mohou zákon stále ještě zvrátit, ale mnozí přiznávají, že oni nebo jejich blízcí uvažují o emigraci.
„Zlomilo by mi to srdce, ale nebudu vychovávat své děti v zemi, která není demokratická,“ říká Sára, která se rovněž účastní protestů. „Pokud si nemohu být jistá, že práva mé dcery jako mladé ženy budou zaručena, tak tady nezůstaneme,“ dodává.
Izraelští podnikatelé v oblasti vystěhovalectví uvádějí, že v posledních několika měsících zaznamenali prudký nárůst poptávky po svých službách. Zájem o odchod ze země podle nich roste kvůli očekávaným negativním ekonomickým dopadům vládní justiční reformy i kvůli rostoucím životním nákladům.
„Zaznamenali jsme dramatický nárůst poptávky po informacích typu: Chceme se přestěhovat do jiné země, jak začít s tímto procesem?“ říká Šaj Obazanek, manažer jedné z velkých firem Ocean Relocation. „Lidé s cizími pasy, kteří jsou schopni se přestěhovat, žádají o radu,“ dodává.
Ruth Nevoová, specialistka na relokaci žijící v Portugalsku, se teď poprvé setkala s izraelskými zákazníky. „Bylo to naprosto šílené, od žádných zákazníků po celá léta na současných až pětadvacet dotazů denně,“ říká. „Lidé, kteří nás poptávají, jsou velmi vzdělaní. Mluvím o právnících, soudcích, policistech, univerzitních pedagozích, lidech z IT. Velmi je znepokojuje to, co se děje,“ dodává Nevoová.
Mezinárodní trendy naznačují, že většina lidí, kteří se rozhodnou emigrovat z politických důvodů, nakonec emigraci neuskuteční. Po zvolení Donalda Trumpa prezidentem v roce 2016 mnoho Američanů, kteří původně hrozili, že se přestěhují do zahraničí, od svého úsilí upustilo.
V Izraeli však nedávné politické turbulence znovu otevřely hluboké sociální neshody a znepokojení budí i demografické změny. Současná koaliční vláda se opírá o ultraortodoxní Židy a náboženské nacionalisty, kteří vyznávají sociálně konzervativní hodnoty a díky relativně vysoké porodnosti představují rychle rostoucí část populace.
Sekulární občané se stávají menšinou
Sekulární Izraelci se stávají v zemi menšinou a jejich liberální styl života se v jejich očích dostává do ohrožení. Nyní se navíc obávají, že soudy už nebudou schopny chránit jejich občanská práva. „Myslím, že v posledním půlroce došlo k tomu, že pomalý, postupný demografický proces se najednou stal extrémně zjevným,“ říká profesor Alon Tal, vedoucí katedry veřejné politiky na univerzitě v Tel Avivu.
Tal poukazuje na to, že sekulární Židé i nadále nesou v Izraeli největší část daňové zátěže a vykonávají povinnou vojenskou službu, přičemž často tráví roky v záloze. Ultraortodoxní komunita naopak těží z desítky let trvající výjimky a v armádě neslouží. Exodus, pokud by se uskutečnil, by mohl mít podle Tala ničivé účinky s nepřiměřeným dopadem na klíčová odvětví, jako je hi-tech, medicína a akademická sféra.
„Až se skutečně talentovaní lidé, kteří na svých bedrech nesou inovace a hospodářský rozvoj, na nichž je tato země tak závislá, rozhodnou, že už toho mají dost a nechtějí žít v zemi, která je už nereprezentuje, pak bychom mohli být svědky kolapsu, hospodářského zhroucení,“ říká Tal.
V lékařském centru Šeba u Tel Avivu se profesor Hoffmann probírá snímky magnetické rezonance těhotných žen. Je jedním ze čtyř odborníků na fetální neuroradiologii v Izraeli. V nedávném průzkumu více než třetina mladých izraelských lékařů a studentů medicíny uvedla, že plánuje brzy opustit zemi.
Hoffmann říká, že zná také mnoho zkušených lékařů, kteří stejně jako on chtějí zamířit do zahraničí, a přiznává, že se cítí rozpolceně. „Už nyní máme nedostatek lékařů,“ říká.
Na protestech v centru Tel Avivu zní státní hymna. Demonstranti se považují za oddané vlastence. Mnozí z nich jsou izraelští vojenští veteráni nebo jsou v záloze. Někteří trvají na tom, že ať se stane cokoli, nikdy se ze země neodstěhují. „Opravdu se bojím, ale zůstávám, protože cítím solidaritu,“ říká lékařka Rút, jež dříve pracovala v jiných zemích a teď každý týden chodí na protesty. „Je mou povinností bojovat. Je to jako druhá povinná vojenská služba. Jsme teď jako armáda,“ dodává.
Za hlasitého skandování „demokracie“ pokračuje na plné obrátky boj ve snaze donutit vládu, aby změnila směřování své justiční reformy. Současně však v tichosti sílí další výzva: Stále více Izraelců připravuje své plány na odchod ze země.
