Válka v Izraeli
Sledovat další díly na iDNES.tvOzbrojenci Hamásu při svém překvapivém útoku ze 7. října na izraelské území zabili 1400 lidí a více než 200 dalších odvlekli do Pásma Gazy. Izraelská armáda od té doby bombarduje cíle v Pásmu Gazy a uvádí, že se připravuje na možnou pozemní ofenzivu. Podle úřadů ovládaných Hamásem zahynulo v Pásmu Gazy už více než 5000 lidí.
Izrael podle Kace dělá vše pro to, aby dosáhl propuštění zadržovaných. „Nemůže to však zabránit našim akcím, včetně pozemní ofenzivy, pokud se pro ni rozhodneme, protože to je to, co Hamás chce,“ řekl Kac, který by se měl od ledna příštího roku stát izraelským ministrem zahraničí.
„Hamás si přeje, abychom řešili unesené a aby naše armáda nevstoupila (do Pásma Gazy) a nezlikvidovala jeho infrastrukturu. To se nestane, děláme ale vše, co je v našich silách, abychom je přivedli zpět domů,“ dodal.
Deník The New York Times v pondělí s odkazem na nejmenované americké činitele uvedl, že Spojené státy doporučily Izraeli, aby pozemní operaci v Pásmu Gazy pozdržel, a poskytl tak více času na vyjednávání o propuštění rukojmích. Američané podle informací listu také chtějí vytvořit prostor pro doručení další humanitární pomoci do Pásma Gazy a pro přípravu na možné útoky na americké zájmy na Blízkém východě.
Dva nejmenovaní izraelští představitelé na rozdíl od Kace uvedli, že Izrael je ochoten pozemní invazi odložit o několik dní. „Izrael i administrativa (amerického prezidenta Joea) Bidena chtějí vyčerpat veškeré úsilí, aby se pokusili dostat rukojmí z Gazy. Pokud Hamás navrhne velké množství, budeme samozřejmě připraveni udělat něco na oplátku,“ řekl webu Axios jeden z vysoce postavených izraelských představitelů.
Izrael v reakci na útok Hamásu zastavil dodávky elektrické energie a vody do Pásma Gazy a jejich obnovení podmiňuje mimo jiné právě propuštěním rukojmí.
Dosud Hamás propustil čtyři, ostatní nadále zadržuje. Podle posledních údajů izraelské armády je v Pásmu Gazy drženo přes 200 rukojmích, řada z nich má i jiné než izraelské občanství.
Do Izraele přiletěl i Macron
Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý přiletěl do Tel Avivu, aby vyjádřil s Izraelem „plnou solidaritu“. Setká se s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, prezidentem Jicchakem Herzogem i s lídry opozice Bennym Gancem a Jairem Lapidem.
Macron zdůraznil, že obě země po krvavém útoku Hamásu „spojuje smutek“. „Třicet našich krajanů bylo 7. října zavražděno. Devět dalších se stále pohřešuje nebo je drženo jako rukojmí. V Tel Avivu jsem jejich rodinám vyjádřil solidaritu národa,“ napsal na sociální síti X.
„Prvním cílem, který bychom dnes měli mít, je propuštění všech rukojmích bez rozdílu,“ uvedl Macron po jednání s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem.
S odkazem na Hamás Macron dále uvedl, že je „naší povinností bojovat proti těmto teroristickým skupinám“, ale také zabránit rozšiřování konfliktu. Macron se chce snažit o dojednání humanitárního příměří a otevření politické perspektivy řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Zopakoval, že podporuje dvoustátní řešení, tedy vytvoření nezávislého palestinského státu po boku Izraele.
Navrhl, aby současná koalice proti takzvanému Islámskému státu v Sýrii a Iráku rozšířila působnost i na boj proti Hamásu. „Francie je připravena, aby mezinárodní koalice proti Daeši (arabská zkratka pro IS, pozn. red.), které se účastníme v rámci operací v Iráku a Sýrii, bojovala také proti Hamásu,“ řekl Macron po jeho jednání s Netanjahuem
Izrael ve válce |
Macron se nejspíše vydá i na okupovaný Západní břeh Jordánu, kde bude jednat s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem, uvedla AFP s odvoláním na sdělení Abbásova úřadu. Setkání v Ramalláhu, které dosud Elysejský palác nepotvrdil, by se mělo uskutečnit v 17:30 místního času (16:30 SELČ).
Před Macronem navštívili Izrael americký prezident Joe Biden, britský premiér Rishi Sunak či německý kancléř Olaf Scholz. V pondělí byli v Izraeli například také řecký premiér Kyriakos Mitsotakis či předseda nizozemské vlády Mark Rutte.
