Část ruských vojáků se stahuje od Ukrajiny, velké manévry však pokračují |
„V zemi, kde je 10 až 15 tisíc Izraelců a 150 až 200 tisíc Židů, nemůžeme stahovat diplomaty, protože je budeme potřebovat,“ uvedl pro deník The Jerusalem Post izraelský ministr zahraničí Ja’ir Lapid. Podle jeho vyjádření nemá Izrael ten komfort jako jiné státy, aby se mohl soustředit primárně na záchranu svého diplomatického sboru. Ze stejného důvodu dosud ve sporu zachovává přísnou neutralitu, což se odráží ve všech veřejných vyjádřeních Jeruzaléma.
Návrat do pravlasti
Izraelský premiér Naftali Bennett zdůraznil, že zůstává nejasné, jak se situace na hranici mezi Ruskem a Ukrajinou vyvine. „Stejně jako zbytek světa doufáme, že napětí pomine bez konfrontace,“ uvedl. „Naší prvořadou povinností je ale postarat se o své občany, o izraelské občany.“
Jeruzalém má údajně plán na evakuaci všech 200 tisíc Židů do Izraele. Jeho detaily jsou stále tajné, některé informace však již unikly do médií. Plán zahrnuje nejen záchranu a přesun osob do Izraele, ale i jejich dočasné ubytování. Všechny zdroje izraelských médií zdůrazňují, že se plán týká nejen těch Židů, kteří plánují podstoupit takzvanou aliju (neboli „návratu do domova svých otců“), ale i těch, kteří Izrael plánují využít pouze jako tranzitní zemi.
Nejasné dále zůstává, kolik potenciálních zájemců by do země vlastně mohlo odletět. Podle izraelské ministryně pro imigraci Pniny Tamanové-Shataové by se mohlo jednat o „tisíce až desetitisíce“. O víkendu se z Ukrajiny údajně uskutečnilo deset letů do Izraele, které nebyly zaplněné, a v příštím týdnu má letět dalších 32 spojů.
V Izraeli platí od roku 1952 zákon, jenž zaručuje každému člověku s židovskými kořeny a členům jeho rodiny právo přijít do Izraele a získat státní občanství. Ten navazuje na původní ideu židovského buditele Theodora Herzla, jenž ve svém sionistickém manifestu z roku 1896 hovořil o židovském státě jako o místě, které nabídne svobodu a bezpečí lidu roztroušenému 2 tisíce let po celém světě v často nepřátelských hostitelských zemích.
9 milionů Židů
Tato imigrační politika byla vysoce úspěšná. Z původního necelého milionu obyvatel na konci druhé světové války se v roce 2022 stalo téměř 9 milionů občanů. Například v padesátých a šedesátých letech do Izraele proudil masivní příliv sefardských Židů, zejména ze Španělska a Severní Afriky. Po pádu železné opony v roce 1989 zase začali do Izraele přicházet ve velkém počtu Židé z bývalého Sovětského svazu.
‚Ve středu bude válka.‘ Věříte víc Putinovi, nebo americkým zpravodajcům? |
Rozsáhlá imigrace však přinesla i své problémy. Sefardští Židé po druhé světové válce narazili na odpor původních Aškenázyů, již přicházeli mezi světovými válkami do tehdejšího britského mandátu Palestina. Sovětští Židé zase byli v devadesátých letech Izraelci vnímáni jako ekonomické ohrožení. Charakteristický znak písmena V se tehdy podle kritiků změnil z původního významu Vítězství na Vila a Volvo, protože většina Rusů údajně přicházela kvůli výhodným podmínkám imigračního programu. Dodnes je Rusům přičítán nárůst kriminality a prostituce v zemi.
„Bylo by hloupé říkat, že problémy neexistují, ale nedávní imigranti se již začlenili do izraelské společnosti,“ uvedl k tomu v roce 1998 tehdejší ministr pro přistěhovalectví v první vládě Benjamina Netanjahua Juli Edelstein. Sám Edelstein pocházel právě z Ukrajiny, konkrétně z jihoukrajinských Černovic, jež měly ještě na počátku dvacátého století 33procentní podíl židovského obyvatelstva.
Podobná situace tehdy panovala téměř ve všech ukrajinských městech, a „židovská němčina“ jidiš byla dokonce oficiálně používána na ukrajinských bankovkách. Populaci ukrajinských Židů zasáhl holokaust, ale již před ním rostoucí antisemitismus sovětského obyvatelstva ve dvacátých letech. Ten byl vyprovokován mimo jiné plánem sovětské vlády na přesídlení židovské populace na úrodný Krym.
