Hamás v pondělí večer uvedl, že jeho nejvyšší vůdce Ismaíl Haníja oznámil v telefonickém rozhovoru s katarským premiérem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Sáním a šéfem egyptské rozvědky Abbásem Kamelem souhlas s návrhem dohody o příměří.
Agentura AP píše, že oznámení o přijetí návrhu dohody vyvolalo v Rafáhu jásot lidí v ulicích.
Představitel Hamásu posléze sdělil agentuře Reuters, že návrh zahrnuje příměří ve „třech fázích“, z toho každá by měla trvat 42 dní, jeho součástí je také obnova Pásma Gazy, návrat vysídlených Palestinců nebo výměna vězňů. Delegace hnutí podle něj brzy odcestuje do Káhiry k dalším jednáním.
Podle nejmenovaných zdrojů stanice Al-Džazíra by první fáze příměří podle dohody přijaté Hamásem zahrnovala mimo jiné stažení izraelských jednotek z pomyslné dělící linie mezi severem a jihem Pásma Gazy, druhá fáze úplné stažení izraelských vojsk z oblasti a trvalé zastavení bojových operací a třetí fáze ukončení izraelské blokády Pásma Gazy.
„Víme, že jde o plán rozdělený do několika fází, který je založený na výměně rukojmích a vězňů jako součást příměří,“ napsal analytik stanice Al-Džazíra. Druhá fáze by podle něj měla znamenat další výměny vězňů a rukojmích a třetí fáze už spíše obnovu válkou zničeného Pásma Gazy.
Boje v enklávě, které začaly loni 7. října, dosud přerušilo jen jedno týden trvající příměří na konci listopadu.
Na izraelské straně panuje skepticismus
Deník The Times of Israel v pondělí s odvoláním na nejmenované izraelské představitele vzápětí napsal, že dohoda navržená Egyptem ale obsahuje podmínky, s nimiž Izrael nesouhlasil. „Představitelé Izraele jsou skeptičtí,“ míní.
Izraelské činitele citoval také Reuters, podle něhož v pondělí Hamás souhlasil se „zmírněnou“ verzí dohody, jenž pro Izrael není přijatelná. „Zdá se, že jde o lest. Cílem je, aby Izrael vypadal jako ta strana, která odmítá dohodu,“ cituje Reuters nejmenovaného představitele Izraele.
Podmínky v návrhu nechtěl komentovat ani mluvčí Bílého domu John Kirby, podle kterého o věci v regionu stále jedná ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns. „Ředitel Burns je tam, pracuje na tom v tuhle chvíli na místě,“ řekl Kirby na tiskové konferenci ve Washingtonu.
„Hamás až do neděle trval na tom, že dohodu přijme, pokud budou existovat silné záruky od zprostředkovatelů, především Američanů, že bude platit trvalé příměří. Silným signálem uzavření dohody pro mě bude, až vystoupí Katařané a veřejně prohlásí, že dohoda je na světě,“ dodal analytik Al-Džazíry.
Šéf Hamásu Haníja si v pondělí večer telefonoval také s íránským ministrem zahraničí Hosejnem Amírabdolláhjánem i tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. S oběma se podle Reuters shodl, že „míč je na straně Izraele“ a že Tel Aviv by měl dohodu přijmout.
První vzdušné údery
Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel (ToI) v pondělí večer „cíleně udeřila“ na pozice Hamásu v Rafáhu, palestinská média rovněž informují o vzdušných úderech v oblastech, které izraelská armáda ráno nařídila evakuovat.
Izrael bude pokračovat v operaci v Rafáhu, „aby vyvinul vojenský tlak na Hamás s cílem pokročit v osvobozování rukojmích a dalších vojenských cílech“, cituje ToI kancelář izraelského premiéra.
Zprávy o možném pokroku v jednáních o klidu zbraní přišly nedlouho poté, co Izrael v pondělí nařídil Palestincům, aby začali evakuovat město Rafáh na jihu Gazy před izraelskou vojenskou operací. Podle Izraele je Rafáh poslední baštou Hamásu.
Civilisté se dle instrukcí na letácích shozených v pondělí ráno izraelským letectvem mají přesouvat do Izraelem vyhlášené humanitární zóny Muwasi mezi Rafáhem a městem Chán Júnis. První lidé proto dopoledne začali opouštět své provizorní přístřešky a odjížděli s plně naloženými auty, v povozech tažených osly nebo šli pěšky.
V Rafáhu se podle odhadů OSN v zaplněných stanových táborech a bytech tísní zhruba 1,2 milionu Palestinců. Drtivou většinu z nich tvoří uprchlíci, které z jiných částí pásma vyhnaly boje. Hustota zalidnění Rafáhu je nyní skoro sedminásobná oproti Praze. Dětský fond OSN v pondělí varoval, že zhruba polovinu tamních obyvatel, tedy asi 600 tisíc, tvoří děti.
Válka v Pásmu Gazy |
Konflikt mezi Izraelem a Hamásem vypukl 7. října poté, co teroristé Hamásu a dalších skupin zaútočili na Izrael, zabili 1 200 lidí a 250 jich unesli, zhruba 130 z nich podle izraelských údajů dál zůstává v zajetí v Gaze. Izraelské bombardování a následná pozemní operace si na tomto palestinském území podle bilance úřadů Hamásu vyžádaly 34 tisíc životů Palestinců.
Rozhovory o příměří a výměně rukojmích a palestinských vězňů zprostředkovávají Katar, Egypt a USA. Po selhání zatím posledního kola měl v pondělí v Izraeli s premiérem Benjaminem Netanjahuem jednat šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns.
Deník The Wall Street Journal v pátek informoval, že Izrael dal Hamásu týden na přijetí podmínek současného návrhu dohody, než operace v Rafáhu zahájí. Od jejíhož spuštění ale Tel Aviv kvůli očekávaným dopadům na civilisty opakovaně odrazuje řada zemí včetně USA.
