„Je děsivé, že to, co se stalo jim, by se mohlo stát i mně,“ říká Romi Fisherová, která se v minulém týdnu dostavila do náborového střediska poté, co dostala povolávací rozkaz. Umístěna má být coby takzvaná vojačka-pozorovatelka na základně u plotu s Pásmem Gazy.
Některé odvedenkyně podle deníku The Times na takovou službu odmítají nastoupit a než aby se přidaly ke stovkám branců, kteří pracují na dvanáctihodinových směnách při ostraze izraelských hranic, raději riskují uvěznění.
„Jestli nastoupím do autobusu na základnu, se rozhodnu na poslední chvíli. Všichni se bojíme, nikdo to nechce dělat,“ řekla Fisherová. Podle portálu The Times of Israel tvoří převážnou většinu vojáků-pozorovatelů ženy.
Když teroristé Hamásu a další islamisté 7. října vpadli do jižního Izraele, na tamních armádních základnách přišlo o život patnáct vojaček. Dalších šest palestinští ozbrojenci odvlekli s sebou do Pásma Gazy. Domů se zatím dostala jediná, Ori Megidišová, kterou osvobodila armáda.
Izrael o propuštění těchto žen stále jedná, ačkoli po šesti měsících v zajetí nikdo neví, jestli jsou ještě naživu. V držení Hamásu je stále 133 rukojmích, od batolat po seniory, z nichž 36 je podle izraelské vlády s jistotou po smrti. Izraelci přesto neztrácí naději. „Jsme připraveni zaplatit cenu za jejich návrat,“ řekl ve čtvrtek izraelský ministr obrany Joav Galant.
O tom, kolik ze zbylých unesených je stále naživu, ale nemá představu ani samotný Hamás. Hnutí ve čtvrtek podle stanice CNN připustilo, že v současnosti není schopno identifikovat a vypátrat čtyřicet rukojmích (ženy, děti a senioři), kteří jsou potřební pro první fázi dohody o příměří.
„Neberou nás jako ženy vážně“
Na izraelské pozorovací základně Jiftach nedaleko nejsevernější pláže Pásma Gazy sedí denně devadesát brankyň u počítačů podobným hracím automatům a ovládacími páčkami přibližují svůj úsek hraničního plotu. Od obrazovky se nesmí ani na sekundu odtrhnout. Vojákyně tráví měsíce tím, že se učí každý detail úseků, které mají na starosti.
„Sedmého přestala fungovat čtveřice našich kamer v terénu, pak vypadla na základně elektřina a přestaly nám fungovat telefony,“ řekla The Times Isabela, která byla na stanovišti v době, kdy radikálové vstoupili na izraelskou půdu přes plot i z člunů „Všechny jsme utíkaly do velicího centra a zamkly jsme dveře, měly jsme rozkaz je neotvírat,“ popsala žena.
Do velínu se teroristům probojovat nepodařilo, ale po cestě k němu zavraždili devatenáctiletou vojačku Naamu Boniiovou a čtyři mladé Izraelce, kteří toho dne jednotce v Jiftachu zamířili na pomoc. Podle The Times of Israel (TOI) byli vojáci na pozorovacích základnách u hranic s Gazou neozbrojení a neměli dostatečnou ochranu před teroristy.
Vojákyně sloužící na základně Nahal Oz v měsících před útokem armádnímu vedení opakovaně hlásily neobvyklou aktivitou Hamásu u hraničního plotu. Upozorňovaly, že radikálové trénují na obsazení pozorovacího stanoviště, postavili si maketu izraelského tanku a cvičí dronové nálety. Nikdo z vyššího velení tomu ovšem nevěnoval pozornost.
Některé se podle TOI domnívají, že v tom sehrál roli sexismus. „Je to jednotka složená výhradně z mladých dívek a mladých velitelek. Nemám pochyb o tom, že kdyby u obrazovek seděli muži, vypadalo by to jinak,“ řekla deníku vojačka, jenž si přála zůstat v anonymitě. V Nahal Oz palestinští teroristé zavraždili čtrnáct vojaček a dvaapadesát vojáků. Na podezřelou aktivitu upozorňovaly i ženy z dalších pozorovatelen.
Izrael ve válce |
Podle žen, které slouží na základně Jiftach, se protokoly od října změnily. Mnoho mužských záložníků a branců, kteří sem byli vysláni jako posily, bylo nicméně podle nich v posledních měsících zase staženo.
„Všechno je jinak. Změnily se například naše instrukce pro otevřenou palbu. Změnila se veškerá naše manévrovatelnost, naše perspektiva, naše povědomí,“ uvedla bez uvedení podrobností dvacetiletá Ajala. „Kvůli tomu, co se stalo, vidím na moři přísnou ostrahu. V noci se mi spí lehce. Myslím, že se to už nemůže opakovat,“ myslí si dvacetiletá Juval.
Rodiče, kteří posílají své dcery na pozorovatelny, se ale podle TOI domnívají, že nebezpečí je příliš blízko. „Doufám, že se armáda poučila. Posíláme naše děti na tuto práci s těžkým srdcem,“ říká matka brankyně, jež slouží na severní hranici u Libanonu, kde izraelští vojáci-pozorovatelé dávají pozor na infiltraci radikálů z Hizballáhu.
Další matka s křestním jménem Emily uvedla, že bude raději, když její dcera skončí ve vězení. „Bude živá a bude mít tři jídla denně. Poslala jsem svou dceru do armády na nebojovou pozici a musím být zodpovědná za její osud. Nepatří ani Izraeli ani jeho armádě,“ konstatovala.
Televize Kan v lednu informovala, že ani po útoku ze 7. října se izraelská armáda nerozhodla vojáky-pozorovatele vyzbrojit. Armáda v odpovědi uvedla, že o této otázce se stále jedná a do té doby mohou vojáci žádat o zbraně individuálně a jejich žádosti zváží velení.
11. března 2024 |
