Lapid se stane premiérem díky předem nastavenému systému rotací, podle koaliční smlouvy však měl kormidlo převzít po dvou letech. Zemi povede až do voleb a následného sestavení nového kabinetu. Přivítá i amerického prezidenta Joea Bidena, který přijede v červenci.
Křehká koalice je však u konce, přestože kabinet v pondělí ustál dvě hlasování o nedůvěře. Šéf strany Jamina Bennett se s předsedou partaje Ješ atid Jairem Lapidem dohodli, že příští pondělí nechají parlament hlasovat o jeho rozpuštění. Následně však nechali zařadit příslušný návrh už na středeční program.
Obávají se, že se Netanjahu pokusí sestavit alternativní většinu. Podle představitelů koalice by mělo být jasno do týdne, po prvním hlasování totiž návrh musí projednat ještě výbory a plénum v dalších čteních. „Úmyslem je ukončit (volební období) co nejrychleji a jít k volbám,“ řekl v úterý ráno ministr sociálních věcí Meir Cohen.
 |
Pokud se parlament rozpustí, dočasně nastoupí Lapid a začnou se připravovat nové volby. Už páté za tři a půl roku. Podle izraelských médií se budou konat zřejmě 25. října.
Bennett a Lapid ve společném prohlášení uvedli, že „vyčerpali všechny možnosti, jak koalici stabilizovat“. Vládu vytvořili teprve před rokem z osmi různorodých stran včetně Sjednocené arabské kandidátky (Ra’am) a poté, co jí vypovědělo spolupráci několik členů vládních stran, přišli v Knesetu o většinu.
Ačkoliv tak Izraelci budou muset po roce a půl znovu do volebních místností, Bennett míní, že se rozhodl správně. „Nebylo to snadné, ale udělali jsme pro stát Izrael správné rozhodnutí,“ řekl. Haarec napsal, že Bennett uvažuje, že z politiky odejde. Lapid pak oznámil, že nebude s řešením problémů Izraele čekat na nové volby.
„Musíme řešit životní náklady, bránit se Íránu, Hamásu a Hizballáhu a postavit se silám, které mohou z Izraele učinit nedemokratickou zem,“ řekl. O kolapsu křehké koalice se spekulovalo týdny, podle médií však nakonec rozhodnutí zaskočilo většinu poslanců i ministrů. Ministr obrany Benny Ganc řekl, že se domnívá, že vláda pracovala dobře a že je ostudné vláčet Izraelce znovu k volbám.
Původně se Bennettova vláda ve 120členném Knesetu opírala o 61 poslanců, nyní jich má o tři méně. Těm, kdo vládě v posledních týdnech odepřeli podporu, vadí například to, že součástí kabinetu je i arabská strana, která brzdí rozhodování o tématech, jako je rozšiřování židovských osad na palestinská území.
Netanjahu má šanci na návrat
„Po roce odhodlaného boje opozice v Knesetu a velkého utrpení izraelské veřejnosti je každému zřejmé, že skončila nejhorší vláda izraelské historie,“ prohlásil izraelský expremiér Netanjahu s tím, že je konec vlády dobrou zprávou pro miliony izraelských občanů. Politická nejistota však přichází právě v době, kdy země opět po čase zažívá násilí ze strany palestinských teroristů a kdy eskaluje napětí mezi Izraelem a Íránem.
Ten loni po dvanácti letech v křesle premiéra skončil v opozici a nyní má šanci na návrat. Existuje totiž možnost, že sestaví vládu i za současného složení parlamentu. Jen by se k němu musely připojit některé ze stran, které jsou součástí Bennettova kabinetu, který Netanjahu tak kritizuje.
„Vláda, jež byla závislá na podporovatelích terorismu, která přestala zajišťovat bezpečnost izraelským občanům, nebývale zvýšila životní náklady, zavedla zbytečné daně, ohrozila židovský charakter našeho státu, tato vláda odchází domů,“ dodal politik zatížený korupčními kauzami a několika soudními procesy.
Průzkum z minulého týdne ukázal, že by Netanjahu se svou stranou Likud předčasné volby vyhrál, většinu by však zřejmě neměl. Podle listu The Times of Israel oznámil, že chce sestavit „širokou koalici, která navrátí národu jeho hrdost“. Prý se připravuje na volby, ale nevylučuje ani vznik vlády na současném půdorysu parlamentu – přesně tak, jak se koalice obává.
Jeho Likud má v Knesetu i se spojenci 55 mandátů, ke vzniku nové vlády jich potřebuje alespoň 61. Dva představitelé vládní pravice, ministr financí Avigdor Lieberman a ministr spravedlnosti Gideon Saar, už nicméně odmítli spolupráci na nové vládě s Netanjahuem.
Ten trvá na tom, že na rozdíl od Bennetta nikdy neměl v plánu vládnout po boku s islamistickou stranou Ra’am. Vedení partaje však tvrdí opak a dodává, že má o původních Netanjahuových plánech důkazy.
