Menachem Gida měl pocit, že se blíží něco velkého. Radioamatér bydlící na jihu Izraele už dlouhé roky náruživě poslouchal, co si bojovníci Hamásu povídají přes vysílačky. Nebyl v tom sám, v jeho whatsappové skupině podobně zaměřených dobrovolníků bylo celkem pětadvacet lidí. Když zaznamenali něco zajímavého, hlásili to armádě.
V poslední době znepokojivé indicie rychle přibývaly. Radioamatéři často slyšeli, že palestinští teroristé nacvičují prolomení pohraničních bariér, útoky z moře, dobytí kibuců ležících v blízkosti Gazy a únosy rukojmích. Jenže armáda varování, že Hamás u hranic provádí sofistikované manévry, odbyla jako pouhé fantazie.
„Izraelský důstojník nám řekl: Nejste důležití, nepotřebujeme vás,“ vzpomíná Gida pro britský list The Financial Times. V dubnu dokonce armáda skupině dobrovolných zpravodajců omezila schopnost poslouchat vysílačky v Gaze. Tématu se ovšem jen pár dní před útokem chopila veřejnoprávní stanice Kan 11.
„Islámský džihád pořádá u hranice hlasité manévry. Nacvičuje odpalování raket, vpád do Izraele a únos vojáků,“ informoval reportér Asaf Pozailov. Obyvatelé kibuců kolem Gazy podle něj upozorňovali, že manévry ozbrojenců se odehrávají daleko blíže pohraniční bariéře než v minulosti.
S podobnými postřehy během tří měsíců před útokem pravidelně přicházeli i vojáci, kteří na předsunuté základně u kibucu Nachal Oz působili jako pozorovatelé. Respektive vojačky, protože ve zpravodajských jednotkách označovaných v hebrejštině jako tatzpitanijot slouží hlavně ženy.
Během léta a září viděly, jak Palestinci v civilním oblečení u bariéry kopou díry a strkají do nich výbušniny. Nadřízení na podobná hlášení ale nijak nereagovali. Pozorovatelkám na hranici vysvětlily, že jde nejspíš o zemědělce a že se nemají čeho bát.
„Během směn jsme viděly konvoje dodávek, viděly jsme cvičení. Lidé tam stříleli a plazili se, nacvičovali obsazení tanku. Nejdřív to bylo jednou týdně, pak dvakrát a nakonec několikrát za den,“ svěřila se televiznímu kanálu Channel 12 Amit Jerušalmiová.
„Viděly jsem hlídky, lidi s kamerami a dalekohledy. Byly jen tři sta metrů od plotu. Bylo tam hodně rozruchu. Lidé běhali až k plotu a odpalovali neuvěřitelné množství výbušnin. Bylo šílené, kolik měli výbušnin,“ dodala Jerušalmiová, která základní vojenskou službu dokončila měsíc před útokem.
Hamás při bezprecedentním výpadu na území Izraele ze 7. října povraždil 1 200 lidí. Mezi oběťmi je i dvacítka vojaček, které byly dislokovány na zpravodajském stanovišti u kibucu Nachal Oz. Podle izraelských médií neměly žádné palné zbraně – přesto, že byly umístěny jen kilometr od hranice Gazy.
Izrael ve válce |
„Je to nesnesitelná myšlenka. Viděly jsem, co se tam děje, hlásily jsme to nahoru a nakonec jsem to byly my, koho povraždili,“ uvedla pro televizi Kan Maja Desiatniková, jedna ze dvou vojaček na základně Nachal Oz, které nebyly zabity nebo uneseny.
Nejhorší krveprolití v historii Izraele je dnes označováno jako Černá sobota. Zatímco izraelská armáda v reakci na vražedné řádění Hamásu drtí Gazu a loví vůdce teroristické organizace, v médiích i odborných kruzích pokračuje debata, kdo je za největší selhání bezpečnostního aparátu a zpravodajských složek odpovědný.
Odpovědnost vzápětí po útoku přijal například náčelník generálního štábu Herci Halevi nebo šéf tajné služby Šin Bet Ronen Bar. Podle analytiků se Izrael nechal ukolébat přesvědčením, že Hamás nemá zájem na eskalaci a také příliš spoléhal na bariéru, která měla Hamásu zabránit v prokopání tunelů na jeho území.
Podzemní betonová zeď osazená senzory má na délku celkem čtyřicet kilometrů a byla dokončena v březnu 2021. Odhadovaná cena byla asi 3,5 miliardy šekelů (20,8 miliard korun) a armáda se v době jejího dokončení chlubila, že beton použitý na její výstavbu by vystačil na stavbu dálnice z Gazy do Bulharska.
Mluví se také o „technologické aroganci“, která vyvolala falešný pocit bezpečí. Izrael má k dispozici nejpokročilejší odposlouchávací nástroje a nad Gazou nepřetržitě kroužily zpravodajské drony. Jenže před rokem se elitní zpravodajská jednotka 8200 rozhodla ukončit odposlouchávání primitivních vysílaček. A právě ty bojovníci Hamásu při útoku ze 7. října použili.
„Stali jsme se závislými na technologiích, kybernetických prostředcích, velkých datech. Ale nejlevnější a nejednodušší techniky zpravodajských služeb, jako je sledování vysílaček Hamásu nebo naslouchání našim pozorovatelkám na hranici, to jsme totálně podcenili,“ řekl listu The Financial Times izraelský bezpečnostní analytik Michael Milstein.
