„Zemřel dnes (ve středu) ráno ve svém pařížském bytě,“ řekla Aubryová. Podle unijních představitelů a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona odešla jedna z předních osobností sjednocené Evropy.
Nejvýraznějším obdobím Delorsovy politické kariéry bylo jeho předsednictví Evropské komise, v jejímž čele byl v letech 1985 až 1995. Za jeho desetiletého mandátu bylo podepsáno několik zásadních dokumentů, například schengenská smlouva a maastrichtská smlouva, která položila základy fungování současné EU, či vytvořen studijní program Erasmus.
Delors byl v čele komise v roce 1989, kdy padl jeden ze symbolů studené války - berlínská zeď a kdy se mimo jiné musel zabývat sjednocením Německa. Jeho nejbližším partnery v té době byli francouzský prezident François Mitterrand a německý kancléř Helmut Kohl. Podle agentury AFP tak byl Delors mezi otci jednotného unijního trhu a měnové unie.
„Státník s francouzským osudem. Nevyčerpatelný strůjce naší Evropy. Bojovník za spravedlnost mezi lidmi,“ prohlásil ve středu o Delorsovi francouzský prezident Emmanuel Macron.
Za vizionáře, který posílil evropský kontinent, označila Delorse šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Jeho životním díle je sjednocená, dynamická a prosperující Evropská unie,“ uvedla.
„Se smrtí Jacquesa Delorse přišla EU o giganta,“ řekla předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. „Vstoupil do dějin jako jeden z budovatelů naší Evropy,“ reagoval na zprávu o úmrtí předseda Evropské rady Charles Michel.
Delors byl výraznou tváří francouzské Socialistické strany a předtím působil v křesťansky orientované odborové centrále CFTC (později CFDT). V 80. letech zastával v socialistických vládách funkci ministra hospodářství a financí. V té době patřil k zastánců větší fiskální přísnosti, čímž si podle deníku Le Monde získal náklonnost západního Německa.
„Byl to autentický socialista, kterému se příčily nespravedlnosti a který si přál změnit běh události,“ napsal v nekrologu deník Le Monde. Po svém návratu z Bruselu však odmítl za stranu kandidovat v prezidentských volbách v roce 1995, ačkoliv mu průzkumy tehdy dávaly velkou šanci na úspěch.
Po odchodu z čela Evropské komise v roce 1995 již nezastával další vrcholné volené funkce, vyjadřoval se nicméně k vývoji evropské integrace. Kritizoval například nedostatečnou solidaritu mezi unijními státy během pandemie covidu-19 či nedokonalosti, kterými podle něj trpěla měnová unie.
Jacques Delors- Celým jménem Jacques Lucien Jean Delors se narodil 20. července 1925 v Paříži a vystudoval práva a ekonomii na Pařížské univerzitě. Poté působil v odboru měnové politiky francouzské centrální banky. Od roku 1973 byl univerzitním profesorem a o rok později vstoupil do Socialistické strany. V červnu 1979 byl zvolen do Evropského parlamentu (EP), kde zasedal do roku 1981, kdy se stal ministrem hospodářství a financí (do července 1984).
- Mezi březnem 1983 a prosincem 1984 také starostoval městu Clichy. V lednu 1985 usedl do čela Evropské komise, ve funkci jej o deset let později vystřídal lucemburský politik Jacques Santer. Za Delorsova působení začala například nabývat konkrétních obrysů Evropská měnová unie (EMU) - v roce 1988 se zrodila Delorsova zpráva, nesoucí jméno po svém autorovi, časový harmonogram pak zakotvila maastrichtská Smlouva o EU z prosince 1991, platná od listopadu 1993.
- Předsedou Evropské komise byl Delors dvě funkční období do ledna 1995. Během svého předsednictví dohlížel také na důležité rozpočtové reformy a položil základy pro zavedení jednotného trhu v rámci Evropského společenství. Poté mimo jiné předsedal komisi UNESCO pro vzdělávání ve 21. století. V roce 1996 také založil v Paříži think tank Notre Europe, v jehož čele stál do roku 2004, později se stal členem iniciativy Spinelliho skupina, usilující o oživení debat o federalizaci EU.
- V roce 1994 se význační členové Socialistické strany pokusili přesvědčit Delorse, aby kandidoval na francouzského prezidenta. Průzkumy veřejného mínění tehdy ukazovaly, že by měl velkou šanci porazit oba hlavní pravicové uchazeče: premiéra Édouarda Balladura i starostu Paříže Jacquese Chiraca. Delors však kandidaturu odmítl a kandidát socialistů Lionel Jospin (pozdější premiér z let 1997 až 2002) nakonec ve druhém kole prohrál a hlavou státu se v roce 1995 stal Chirac.
- Delors byl přes 70 let ženatý, s manželkou Marií, jež zemřela před třemi roky, měli syna Jeana-Paula, který zemřel v roce 1982 ve věku 29 let na leukémii, a dceru Martine, provdanou Aubryovou (73). Ta navázala na otcovu kariéru, od roku 2001 je starostkou Lille a byla i ministryní práce. Mezi roky 2018 a 2012 vedla francouzské socialisty a marně se ucházela o stranickou nominaci do prezidentských voleb 2012. Tu získal jejich pozdější vítěz a prezident z let 2012 až 2017 François Hollande.
- V červnu 2015 Evropská rada udělila Delorsovi titul Čestný občan Evropy, který kromě něj dostali jen Jean Monnet v roce 1976 a Helmut Kohl v roce 1998. Kromě toho byl i nositelem dalších ocenění včetně ceny Karla Velikého (1992) nebo ceny Erasma Rotterdamského (1997).
- V září 1990 jako první nejvyšší představitel tehdejšího Evropského společenství navštívil Československo a v Praze jednal s vrcholnými představiteli státu včetně prezidenta Václava Havla. Odvezl si také čestný doktorát Univerzity Karlovy. Do ČR zavítal i později, v březnu 1999 se například setkal s tehdejším sociálnědemokratickým premiérem Milošem Zemanem, v lednu 2001 měl přednášku na pražské Filozofické fakultě a v květnu 2003 byl v Praze na pozvání Klubu mladých Evropanů.
|
