Stávající hlava státu Cyril Ramaphosa nemá znovuzvolení vůbec jisté. Před pěti lety přitom ještě ANC získal přes 57 procent hlasů, což odpovídalo 230 křeslům.
K hlavním důvodům, proč klesla podpora Ramaphosovy strany, patří ekonomické problémy země. Sužuje ji 32procentní nezaměstnanost, jež postihla zejména mladé lidi do 40 let, kteří tvoří téměř polovinu oprávněných voličů. V zemi také pravidelně kolabují základní služby, jako jsou dodávky pitné vody nebo elektřiny.
Prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa (16. května 2023)
Velkým problémem je rovněž vysoká kriminalita. V posledních třech měsících roku 2023 docházelo v zemi v průměru ke 130 znásilněním a 80 vraždám denně.
Kontroverzní Zuma slibuje návrat starých dobrých časů
Dlouhodobě vládnoucímu ANC šlapou na paty i uskupení, která založili jeho bývalí vrcholní politici. Jde zejména o stranu Kopí národa (MK) vedenou někdejším prezidentem Jacobem Zumou.
Období jeho úřadování v letech 2009 až 2018 bylo ovšem poznamenáno různými skandály a korupcí, za níž byl i on sám odsouzen k 15měsíčnímu trestu.
S ohledem na svůj zdravotní stav a udělenou amnestii však ve vězení nakonec pobyl jen tři měsíce. Kvůli tomu nemůže Zuma ve středečních volbách kandidovat, což teprve nedávno s definitivní platností potvrdil ústavní soud.
Jihoafrický exprezident Zuma byl podmínečně propuštěn z vězení. Oponenti mluví o výsměchu |
Navzdory tomu má 82letý exprezident stále ještě mnoho skalních příznivců. Utvrzuje je v přesvědčení, že jeho bývalá strana ANC slouží pouze velkému byznysu a úzké elitě. Zároveň v nich vzbuzuje naděje, že je možné vrátit se do – domnělých – starých dobrých časů.
Minulost evokuje i samotný název jeho strany: Kopí národa byla v dobách apartheidu ozbrojená složka tehdy zakázaného ANC. A na předvolebních shromážděních Zumovy strany znějí i nyní tradiční bojové písně z dob rasové segregace.
Bývalý prezident JAR Jacob Zuma
Řada pozorovatelů proto již vyjádřila obavy, že by Zuma mohl své příznivce nabádat k veřejným nepokojům, pokud by povolební uspořádání nedopadlo podle jejich představ. Bývalý prezident také pravidelně zdůrazňuje svou identitu, neboť pochází z etnika Zulu. ANC měl naproti tomu odjakživa příznivce především mezi příslušníky druhého nepočetnějšího kmene v zemi, Xhosy.
Dalším uskupením, které vzešlo z ANC, jsou Bojovníci za ekonomickou svobodu (EFF), jež založil před devíti lety radikální vůdce mládežnické organizace národního kongresu, Julius Malema.
Jde o levicově-extremistické hnutí, které slibuje zásadní změny v hospodářském životě země, včetně přerozdělení půdy bohatých, zpravidla bělošských farmářů. Malema tvrdí, že dlouhodobě vládnoucí ANC vůbec nedokázal napravit ekonomickou nerovnost v zemi, a proto také prosazuje rozsáhlé znárodňování.
O prezidentovi má být jasno do měsíce
Druhou nejsilnější stranou za ANC se ovšem nejspíš stane centristická Demokratická aliance (DA), která má tradičně silnou podporu mezi bělošskými voliči. Její baštou je provincie Západní Kapsko na západě země.
Na rozdíl od většiny ostatních klíčových stran chce DA řešit hospodářské problémy privatizací některých odvětví. Slibuje vytvořit na dva miliony nových pracovních míst a srazit kriminalitu na polovinu.
Američané vidí v Keni nového afrického přítele. Stal se z ní „významný spojenec mimo NATO“ |
Celkem se voleb Národního shromáždění a provinčních parlamentů může zúčastnit na 28 milionů občanů JAR. O novém prezidentovi by mělo být jasno do 30 dnů od hlasování. Pokud by ANC skutečně ztratil absolutní většinu křesel, musel by pro něj hledat přímou nebo nepřímou podporu u ostatních politických uskupení.
