Zdravotní úředníci zajistili nový prostor pro pohřbívání mrtvých, ale teď kvůli poslední ofenzivě vládních jednotek do východního Aleppa nemají čas ani prostor na kopání hrobů. Ve spolupráci s ruskými vojáky věrní prezidenta Bašára al-Asada denně bombardují povstalce a civilisty, kteří utíkají do zbylých čtvrtí rebelů, kde se na malém prostoru tlačí tisíce lidí.
Rusko a USA budou jednat o Aleppu. Povstalci ale respektovat žádné dohody nechtějí |
„Nemáme tu místo,“ řekl agentuře AP Mohammed Abú Džáfar, hlavní patolog místního forenzního úřadu. Jeho oddělení je tak zavalené mrtvými, že na něj jeho podřízení naléhali, aby zakázal přijímání nových těl.
„I kdybych uvažoval o masových hrobech, nemáme na to stroje, které by je vykopaly,“ dodal Abú Džáfar.
Dva týdny v kuse vládní jednotky bombardují území povstalců. Jejich nálety nepřežilo 310 civilistů, z toho 42 dětí, a 220 opozičních bojovníků, informovala exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Jen o uplynulém víkendu navíc obsadili vojáci polovinu z území, které rebelové hájili.
‚Jeden velký hřbitov‘
Šéf humanitárních operací OSN Stephen O’Brien minulou středu požádal o přístup do východního Aleppa „předtím, než se stane jedním obřím hřbitovem“.
V některých ohledech už se však hřbitovem stalo. Těla hnijí na ulicích. Ambulance a jiná záchranná vozidla se k nim nemohou dostat, protože jsou cílem útoků nebo prostě jen nemají palivo. Jak se blíží Asadovy jednotky, otevírá se ve stejnou chvíli několik frontových linií, přes které je nebezpečné přijíždět.
  |
Objevují se svědectví incidentů, kdy ležící těla požíraly pouliční kočky. „V márnici nám o tom řekla jedna žena z jižního sousedství. Doteď ale nevíme, komu mrtvola patří. Přísahám, že jsem plakal. A to jsem zvyklý na hrozné scény,“ řekl Abú Džáfar.
Kromě toho obyvatelům zbylých vzdorujících čtvrtí docházejí zásoby a poslední bombardování zničilo všech sedm zbývajících nemocničních zařízení. Ta musela být evakuována. Doktoři se rozutekli po Aleppu a na několika malých stanovištích poskytují nejzákladnější péči.
Ošetřujícím lékařům chybí krevní banka, kterou také zneškodnilo bombardování. Někteří ranění proto vykrvácejí při čekání na péči. Pokud se jim jí dostane, častokrát prý pro operaci nepřežijí chladné venkovní podmínky.
Hroby na zahradách
„Zranění jsou úplně všude. Bojím se, že na někoho šlápnu, když kolem nich procházím,“ uvedl Abú Džáfar. Krom toho, že jsou provizorní zařízení přeplněná, nevědí, co mají dělat s mrtvými. Když je nakupí na sebe, riskují, že tajná místa najdou vládní vojáci.
Za poslední 4 roky v Aleppu zemřelo podle organizace SOHR nejméně 20 tisíc civilistů, 80 procent z toho v povstaleckých čtvrtích. Starý hřbitov na východě Aleppa byl plný už na začátku války v regionu v roce 2012. Přesto jej místní používali. Jeden velký a další dva malé otevřeli v minulém roce, všechny jsou však již plné.
„Nějakou dobu už pohřbíváme své pozůstalé ve vlastních zahradách,“ řekl agentuře AP Zakaria Amino, náměstek předsedy lokální městské rady.
Komplikovaná situace také ztěžuje identifikaci mrtvých. Jen od posledního sobotního útoku leží v Abú Džáfarově márnici dvacet neznámých těl. Předcházející bombardování zanechala dohromady už 70 dalších neidentifikovaných mrtvých.
Všichni jsou to civilisté. Bojovníci se o své mrtvé starají nezávisle na úřadech. Abú Džáfar, otupělý z okolního utrpení, si myslí, že přežití v Aleppu drženém vládou je horší než smrt. Původně sice Asada podporoval, ale pak přešel k opozici. „Když vládní jednotky obsadí zpět Aleppo, bude pro mě lepší, když mi spadne na hlavu vlastní dům, než abych zemřel v rukou vlády,“ popsal svou bezvýchodnou situaci.
